Jiskřivá barva a laskavý stín

17. červenec 2006

Jako oživený obraz impresionistův, jako pozastavené skotačení světla a stínů, mámivé vůně květin i drsně záhadné hlíny, jako jímavé tajemství barev podzimu, kdy do kádě se sklizenou révou má k jejímu drcení jako první, podle dávného zvyku, vstoupit panna, tak barvitě, plnokrevně, prostě a přitom reálně a uvěřitelně rozkresluje pravnuk slavného malíře mozaiku i příběh zhruba posledních deseti let života Pierra-Augusta Renoira (1841-1919).

Jacques Renoir je vnukem nejstaršího malířova syna Pierra, divadelního herce raněného v první světové válce. On i jeho bratři, prostřední Jean, voják, letec, pozdější slavný filmový režisér a spisovatel, i nejmladší Claude, keramik a asistent režie bratra Jeana, jsou neméně důležitými postavami celého vyprávění.

Autor se nesoustředil jen na ústřední postavu malíře impresionisty. S ním se čtenář setkává dávno po bouřlivých a chudých začátcích tohoto malířského směru, ohlašující takzvaně moderní dobu. Název "moderní" pochází od jistého posměšně se vyjadřujícího kritika a jeho sláva pramení ze vzpoury proti strnulé akademické malbě. V okamžiku, kdy malířská sláva je zajištěna, nabírají ceny obrazů astronomické rozměry a úcta veřejnosti i uznání oficiálních míst (P.-A. Renoir byl vyznamenán řádem Čestné legie) je samozřejmé. Malíře opouští zdraví a síla, i když je plný energie a úchvatu z krásy, kterou se celý život snaží zachytit.

Obálka knihy

Malířovy vzpomínky, střípky teorie a uměleckých názorů, jsou propleteny mladistvým nadšením syna Jeana pro koně, automobily i mladé dívky, se starostlivostí vesničanů o úrodnou jihofrancouzskou půdu, vonící olivami, vínem, chlebem a kozím sýrem. A také s dětskými průzkumnými výpravami nejmladšího Renoira, Clauda, do krajů umění i tajemných zákoutí dospělosti. Z celku dýchá nejen působivá krása přírody, inspirátorky impresionistického malířství, ale především soulad rodiny, jež funguje v pochopení a vzájemné toleranci.

Důležitou součástí malířova života byly ženy. Jedinečná ze zástupu krásných i kouzelných žen je Aline, modelka, jež se stala Renoirovou životní družkou, matkou jeho dětí a jeho opatrovnicí v době nemoci. Její jedinou vadou a zradou snad bylo to, že zemřela dřív než její manžel. A samozřejmě důležité byly i další modelky, jejichž portréty a akty zdobí dodnes, naplněny magií zachyceného okamžiku věčného mládí, nejednu galerii či soukromou sbírku. Lisa, Suzanne, Gabriela, Madeleine, jakož i Dédée, pozdější Jeanova manželka a herečka němého filmu (pod uměleckým jménem Catherine Hessling).

Harmonii celé historie rodiny Renoirových uchovává autor do poslední chvíle v příjemné estetice, evokující pocity i smyslové vjemy. V uvolněných tazích štětce zachycuje víc než jen rodinu významného malíře. Líčí náladu onoho času, ještě pozvolna plynoucího, rozkošnicky vdechovaného, ale již nabitého vzrušením z technických vynálezů, zachváceného nejen prvním světovým válečným konfliktem, ale též následnou rychlostí a bezohledností změny epochy, jejích atributů i kódů.

Osudy hlavních postav dovypráví až autorův epilog A jak to s nimi bylo dál?, o životě po smrti nejstaršího Renoira, o cestě k proslulosti i slávě, jakož i k ztrátě "starého světa", po němž zůstává jen melancholie nostalgické vzpomínky.

Jacques Renoir, Milostný obraz, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2006, překlad: Tomáš Kybal, str. 205.

Spustit audio