Jiří Sozanský/ Skelety
Muzeum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových otevřelo včera večer v prostorách konírny Sovových mlýnů na Kampě v Praze výstavu soch, grafik a kreseb sochaře, malíře a grafika Jiřího Sozanského nazvanou "Skelety". I v tomto projektu, podobně jako v těch předešlých, se čtyřiašedesátiletý umělec zabývá "mezní situací člověka", ať už ve vztazích a zkušenostech osobních, jako je nemoc a umírání matky, nebo společenských a politických , jako byl komunistický teror 50. let reprezentovaný především odsouzením a popravou Milady Horákové a dalších tří odsouzených právě před šedesáti lety - 27. června 1950. A protože Jiří Sozanský svou výstavu nazval "Skelety", zeptal se ho Karel Oujezdský, zda se tento termín vztahuje k děsivým architekturám, jež obklopují drobné lidské figury na jeho bronzových plastikách, nebo také k člověku samému.
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Friedrich Dürrenmatt: Proces o oslí stín. Komedie o hlouposti a jejích následcích
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Rudyard Kipling: Jsme jedné krve ty i já. Slavný příběh dítěte, které zachrání vlčí smečka
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský