Jiří Netík: Někdy si dřevo samo řekne, jak bude vypadat
Říká, že zažil na své životní cestě několik zázraků. Řadí k nim například pozvání k papeži nebo vystavování v katedrále Notre-Dame v Paříži. Na mezinárodním bienále soudobého umění ve Florencii získal ve světové konkurenci bronzovou plaketu Lorenza Il Magnifica v kategorii sochařství. Nejraději pracuje se dřevem, ale své dřevěné sochy poté také odlévá do bronzu.
Dřevo je úžasný materiál. Pořád si uvědomuju, jak se neustále se dřevem stýkáme. Od prvopočátku… od kolébky ke hrobu.
„Když chci přiložit poleno do kamen a vidím, že je nějak pěkně štíplé, tak z něj udělám sochu.“
V dílech Jiřího Netíka často vidíme odraz vztahu člověka k Bohu, jeho častým tématem jsou andělé. Známé jsou jeho dřevěné betlémy.
„To duchovní je pro mě velmi univerzální věc. Občas na mých výstavách zejména dámy brečí.“
„Za bývalého režimu jsem dělal věci, kterými jsem chtěl spíše popudit, moje cesty k sochařství jsou napůl politické, napůl výtvarné. Teď se to dostalo na cestu řekněme malého úspěchu,“ říká skromně Jiří Netík ke svému triumfu na florentském bienále.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Povídky Samuela Becketta, Maeve Binchyové, Williama Trevora, Edny O'Brienové a dalších autorů
-
Franz Hiesel: Návrat ze Sankt Pöltenu. Světů může být bezpočet, ale Vídeň musí být jen jedna
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
