Jiří Krupička: Svět protikladů (5 dílů)
Kapitola z knihy esejů Renesance rozumu, jejímuž autorovi byla v lednu 2000 udělena cena PEN Klubu za celoživotní dílo.
Dáme-li dobré jevy a slušné lidi v životě dnešních vyspělých národů na jednu misku vah a jejich opak na druhou, převáží miska dobrého. Provedeme-li totéž se světem zpravodajství, vylétne tatáž miska rychle nahoru...
Jiří Krupička
Geolog, esejista a exulant Jiří Krupička se v knize Renesance rozumu zabývá tématy jako myšlení, společnost, svět, člověk a lidstvo. V eseji s názvem Svět protikladů kriticky analyzuje svět moderního člověka jako prostředí, v němž se střetává řada protikladných zájmů, tendencí a sil. Autor se pokouší najít příčiny a souvislosti některých negativních jevů ve světě, který nás obklopuje.
Jiří Krupička (1913–2014) vystudoval dvě fakulty Karlovy univerzity: filozofickou a přírodovědeckou. Místo vědecké kariéry ho však po únoru 1948 čekalo několik let v komunistických věznicích; byl odsouzen na 16 let za pokus dostat na Západ svůj rukopis. Později, za Pražského jara, se stal jedním ze zakladatelů spolku politických vězňů K-231. Po sovětské okupaci emigroval; usadil se s rodinou v Kanadě, kde působil jako profesor geologie na University of Alberta ve státě Edmonton. V češtině vyšly Jiřímu Krupičkovi zatím tři knihy: Renesance rozumu, Zkouška dospělosti a Flagelantská civilizace. Za své esejistické dílo obdržel Jiří Krupička v lednu 2000 výroční cenu českého PEN Klubu.
Účinkuje: Rudolf Pellar
Připravila: Magdaléna Jaklová
Režie: Vlado Rusko
Natočeno v roce 2000.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
