Jiří Kratochvil: Bakšiš
Rozmarný příběh o milostném zasvěcení, osudové lásce v proudu času a zapomnění vypráví šprýmující skřet. Jak se podařilo přenést obžernou vypravěčskou hravost novely Bakšiš Jiřího Kratochvila do zvukové podoby? Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. V režii Lukáše Kopeckého účinkuje Zdeněk Junák.
Čím vším se už Jiřímu Kratochvilovi (nar. 4. 1. 1940) stalo Brno a příběhy, které se v něm v autorově mysli hemží jako králíci… Jeden z nich se dokonce stal vypravěčem románu Jízlivá potměšilost žití a spisovatelův hravý nepokoj pokračuje v prozatím poslední knížce – milostné novele Bakšiš. Ten příběh překrásné Daniely, která prožila německou okupaci jako milostnice důstojníků wehrmachtu, a jejího nezletilého milence Jakoubka vypráví pohádková postava mimo dobro a zlo – doslova pohádkový rarach či skřet:
…Zajímá mě výhradně jen šprým, žert, špás, rozmarná bláznivina. A nejšprýmovnější jsou mi příběhy milostné. Láska je vždy báječný špás, vždycky nebetyčná bláznivina.
Z autorova hlediska je to dobrá volba – právě jen zlomyslný skřet může napáchat tak ostentativně nemožný, směšný a zároveň i teskný příběh milostného okouzlení, zasvěcení, krásy – a zapomnění.
Výchozím principem Kratochvilovy novely Bakšiš je jako vždy hra. Hraje se s literárními motivy (velký vypravěč musí být taky velikým čtenářem) vlastními i cizími, hraje se s jazykem a rozkošatělou metaforickou obrazností, hraje se ale i s elementárními lidskými city a hodnotami, životem a smrtí. Největším vkladem je pochopitelně autorova imaginace, která proměňuje banální milostný příběh na domácím historickém pozadí nějakých šedesáti let v ironickou metaforu pateticky velikých lidských vznětů a gest, zplanělých nakonec v ironickém souzvuku s vyčerpanou iluzí dokonalé beztřídní společnosti ve střízlivou rezignaci v pomíjejícnosti času i krásy.
Kratochvil tu ve shodě se svými dosavadními tvůrčími postupy zavádí čtenáře a posluchače do krutě skeptického modelu světa, v jehož středu „leží na zádech mrtvý brouk“. Chcete-li jinak, Bakšiš (tím je v Kratochvilově novele míněna v první řadě mince pro Charóna, kterou Daniela věnuje svému Jakoubkovi v marné snaze, aby na ni nezapomněl) je nejen ironickou persifláží oblíbeného literárního žánru, ale groteskním a přitom vědoucím obrazem konečnosti, z níž není úniku. S potěšením se vypravující skřet „vykonav své mrzké i sličné dílo nasouká do své dutiny v dubu křemeláku…“ – ale to si už poslechnete.
V rozhlasovém zpracování se role interpreta všemocného raracha, vypravěče a demiurga celého příběhu ujal zkušený Zdeněk Junák, s nímž četbu nastudoval v Českém rozhlase Brno režisér Lukáš Kopecký. Po devět podvečerů budou mít posluchači stanice Vltava příležitost zkoumat, jak se podařilo přenést obžernou vypravěčskou hravost novely Bakšiš Jiřího Kratochvila do zvukové podoby.
Účinkuje: Zdeněk Junák
Připravil: Tomáš Sedláček
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Lukáš Kopecký
Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
