Jiří Haussmann: Výlet. Satirická vize komunistické literatury z roku 1921

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Přemysl Rut

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Vizionářský příběh z počátku 20. let 20. století o fantastické cestě do budoucnosti – do komunistické Prahy. Skvělý výkon zde jako interpret slova podává Přemysl Rut pod režijním vedením Lubomíra Koníře. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkuje: Přemysl Rut
Připravil: Luboš Koníř
Režie: Lubomír Koníř
Natočeno: v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu v roce 2010

V díle českého básníka a prozaika Jiřího Haussmanna viděla kritika pokračovatele Karla Havlíčka Borovského či Jaroslava Haška. Ne nadarmo jsou Hausmann s Haškem spojováni jako dva největší muži české satiry své doby.

Jiří Haussmann (1898–1923) vyrůstal v konzervativní, ale politicky aktivní rodině, jeho otec se v roce 1926 stal nestranickým ministrem spravedlnosti ve vládě Jana Černého, bratr Ivan byl zase zastáncem krajní pravice a členem SA. Absolvoval gymnázium, poté nastoupil na vojenskou službu, následně vystudoval práva na Univerzitě Karlově. Od útlého dětství ho provázely nejrůznější choroby, po zánětu středního ucha byl na jedno ucho hluchý, provázely ho potíže s ledvinami, během vojenské služby onemocněl španělskou chřipkou, nakonec ho život stála tuberkulóza, se kterou už neměl sílu bojovat. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Jiří Haussmann se začíná svým dílem prezentovat v roce 1917, kdy pod pseudonymem „Georges“ zašle černý školní sešit plný ironických protirežimních epigramů do redakce deníku Národ. Po válce pak už nejenom epigramy, ale i další verše, povídky a fejetony uveřejňuje v různých časopisech a začíná se těšit oblibě, kterou ale střídají období, kdy o Haussmannovi není ani vidu, ani slechu. Jeho nejobsáhlejším dílem je antiutopický román Velkovýroba ctnosti, odrážející čerstvé zážitky z první světové války, do níž byl Jiří Haussmann v roce 1917 odveden.

Satirická vize komunistické literatury

Hlavní hrdina satirické povídky Výlet cestuje v čase do nedaleké budoucnosti, ve které ale přichází samé útrapy. Protože tam není oceněna ani jedna z jeho speciálních schopností (pyšní se například znalostí zapadlých pražských vináren nebo schopností balit cigarety), úřednický aparát ho za trest pošle vykonávat práci básníka. Osm hodin denně, ani o minutu více, přesčasy totiž nejsou tolerovány, má za úkol tvořit oslavné texty na hlavu státu a tamější režim. Mísí se zde jazyk poetický a prozaický, komice celého vyprávění pomáhají také specifické zkratky a nezměrné množství ironických a mimotextových narážek.