Jaroslav Wykrent: „Už to prostě není ono“

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

„Četl jsem dobrodružné knížky a hrál jsem si i s kamarády na dvoře,“ říká o sobě Wykrent. „Byl jsem prostě normální kluk, jako každý druhý. Ale učil jsem se taky zároveň v LŠU hrát na klavír a tak jsem občas poměrně skřípal zuby. V LŠU jsme tehdy probírali jenom různé etudy, takže když došlo na věc a já se chtěl holkám nějakým tím dílkem pochlubit, nic z toho nebylo. Dodnes si myslím, že kdybych se tehdy mohl na stejné technické úrovni potrápit s nějakou tou parádou od Karla Vlacha a podobně, bavilo by mě to mnohem víc a asi bych u klavíru vydržel.

Ta síla, která mě vytáhla z tlení, má jméno Marie Rottrová a Ivan Němeček. S Marií jsem absolvoval sérii jejích vánočních koncertů. A Ivan je kapelníkem skupiny IN BLUE, která mi znovu vrátila radost z muziky. Naše muzikantská spolupráce začala koncem roku 2011 a dneska už vím, že z mé strany bude pokračovat, dokud mi jen budou síly stačit. Vydali jsme spolu CD „Už to prostě není ono“. Až na jedno dílko se jedná o písničky, které ještě nikdy na žádném nosiči oficiálně nevyšly.

Jako kluk jsem básně sice moc nečetl, ale když jsem jednoho krásného dne náhodně objevil útlý sešitek ryze studentské gymnazijní poezie svého bratra, zaujal mne jeho obsah natolik, že jsem se začal pokoušet o něco podobného. Tím pádem jsem se v podstatě přestal jakýmkoliv rýmům vyhýbat a snažil jsem se spíš pochopit, v čem spočívá jejich tajemství a půvab. Nějakého vyloženě oblíbeného klasického básníka jsem nikdy neměl a ani nemám, ale pravdou je, že jsou mi blízcí třeba Seifert, Mikulášek, Kainar, Nezval a podobně – i když to z mých prvních básnických pokusů typu „Opona padá... Dohrál jsem život svůj na prknech této planety. Teď smrti běžím v ústrety a přece chtěl bych tolik žít!“

V lednu 1999 utrpěl Jaroslav Wykrent sérii několika mozkových příhod, které ho málem připravily o život. Nebyl schopen dál vystupovat, zdržoval se doma.

Jaroslav Wykrent & IN BLUE ve Studiu 1 |foto: František Tichý

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.