Jaroslav Vostrý: Čachtická paní. Poslechněte si hru k devadesátinám zakladatele Činoherního klubu

25. leden 2021

Vltavské speciály

Jaroslav Vostrý je více než šedesát let klíčovou postavou a spolutvůrcem českého divadelního života. Dramatik, divadelní teoretik, historik, režisér, dramaturg, zakladatel pražského Činoherního klubu a profesor DAMU oslavil devadesáté narozeniny. Poslechněte si jeho rozhlasovou hru Čachtická paní, moderní dramatickou verzi starého příběhu o hraběnce Báthoryové s Janou Hlaváčovou v titulní roli. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne.

Osoby a obsazení: Báthoryčka, čachtická paní (Jana Hlaváčová), Dorna (Věra Kubánková), Kata (Miroslava Hozová), Anka (Ljuba Krbová), macecha (Růžena Merunková), otec (Ilja Racek), Janek (Lukáš Hlavica), Ficko (Petr Pelzer), pacholci (Michal Pavlata a Stanislav Oubram)

Dramaturgie: Jarmila Konrádová

Hudba: Petr Mandel

Režie: Hana Kofránková

Natočeno: v roce 1994

V původní hře Čachtická paní se Jaroslav Vostrý inspiroval příběhem uherské hraběnky Alžběty Báthoryové. Její mimořádnou krutost opředla postupně řada legend, k nejznámějším patří ta, že svou démonickou krásu udržovala krví nevinných panen.

Dramatické zpracování vystupuje z černobílé šablony dobra a zla a přivádí na scénu živé, mnohovrstevnaté postavy plné protichůdných vášní, lidských slabostí, ale i lásky. Režisérka Hana Kofránková připravila rozhlasové zpracování s vynikající Janou Hlaváčovou titulní roli ďábelské šlechtičny.

Jaroslav Vostrý|foto:Michal Doležal,ČTK

V rozhlase je Jaroslav Vostrý autorsky podepsán pod řadou výrazných adaptací (Salomena, Francesca di Rimini, Hra pro milující, Plukovník Švec) a společně se Zuzanou Sílovou také připravil cyklus České drama a český hrdina.

Svou uměleckou dráhu začal Jaroslav Vostrý na DAMU v roce 1952, kam se přihlásil na obor divadelní věda a dramaturgie. Během studií našel mezi spolužáky několik důležitých přátel a budoucích spolupracovníků, klíčové bylo setkání s režisérem Ladislavem Smočkem. V roce 1956 nastoupil do redakce časopisu Divadlo, nejprve jako redaktor a v letech 1961–64 se stal šéfredaktorem. Za jeho působení se periodikum, které do té doby sloužilo především jako nástroj ideologické propagandy, proměnilo v respektovanou divadelní revue skutečně reflektující pohyb v českém divadelním prostředí.

V roce 1964 odešel z čela prestižního časopisu do divadelní praxe a v roce následujícím založil s Ladislavem Smočkem Činoherní klub. Během několika let se z něj stalo jedno z předních českých divadel, které sklízelo zasloužený úspěch doma i v zahraničí. Činoherní klub vedl Jaroslav Vostrý jako umělecký šéf, ale působil v něm také jako dramaturg, autor a v neposlední řadě také jako režisér. Svými úspěšnými inscenacemi například Pinterových Narozenin, Voltairova Candida nebo hry Na ostří nože Aleny Vostré, dokonale popřel pravidlo, že schopnost kritické a teoretické reflexe vylučuje nadání k praktické a tvůrčí činnosti. V roce 1972 musel Jaroslav Vostrý z divadla, které založil a přivedl k evropskému věhlasu, odejít. Během normalizace režíroval na oblasti a externě vyučoval na DAMU. Pro „své herce“ v Činoherním klubu napsal komedii Tři v tom, kterou v roce 1978 úspěšně režíroval Jiří Menzel. Do divadla se vrátil po listopadu 89 jako ředitel, ale setrval v něm jen krátce, v roce 1993 byl zvolen do funkce rektora AMU.

V pedagogické činnosti, v péči o kvalitu a podobu vysokoškolského studia na DAMU, našel Jaroslav Vostrý od poloviny 90. let způsob, jak dál pozitivně ovlivňovat české divadelní prostředí. Založením Katedry teorie a kritiky a později Ústavu teorie scénické tvorby na DAMU vytvořil pro budoucí praktické umělce prostor, ve kterém si zvykají od počátků hlouběji reflektovat vlastní uměleckou práci. Aktuálně zde působí jako emeritní profesor. Za svůj celoživotní přínos české kultuře mu Senát České republiky udělil v roce 2013 Stříbrnou pamětní medaili. V listopadu 2020 získal Cenu české akademie divadelníků udělované v rámci Cen Thálie.