Janáček a Horňácké slavnosti

22. červenec 2004

Tak konečně už tu máme slunné a voňavé léto! Šedá a deštivá mračna na nějakou dobu odplula na sever, kam bytostně patří, a my se můžeme vpodvečer a večer radovat z příjemných podmínek v přírodě. A kulturně se dá léto užívat nejlépe na festivalech, které jsou ale nejlepší ve spojení s lidovou kulturou. Takže zamiřme do Velké nad Veličkou, na Horňácko.

O Roce české hudby jsme už několikrát psali. Tento kraj, slovácké Horňácko, se může s několika hudebníky, skladateli a znalci hudby pravdivě spojovat. Jedním z nich byl Vítězslav Novák, sběratel František Bartoš, z našich současníků sem pravidelně zajíždí třeba Vladimír Merta, Jiří Černý nebo Ondřej Havelka. Navíc odtud pochází velké množství lidových zpěváků a hudců, narozených v rodech Miškeříků, Hrbáčů, Holých nebo Zemanů ad. Skutečné výročí ale tento rok má Leoš Janáček, který se svým místním vrstevníkem (oba byli narozeni roku 1854) Martinem Zemanem sbíral a on sám potom zpracovával místní lidovou hudbu. Byl tak okouzlen zdejšími lidmi, krajem a tvořivou osobitostí prostředí, že výrazné nápěvy a hudební motivy se pak dostali do opery Její pastorkyňa (ve světě známá jako Jenůfa). Proto si je tento rok chtějí na Horňáckých slavnostech připomenout sobotním pořadem janáčkovského názvu Zarostlé chodníčky. V něm připomenou jeho zdejší pobyty, přátelství s místními lidmi a hudbu, tolik blízkou jejich srdcím. Právě Janáček jim pomohl uvědomit si kvalitu vlastní lidové tvorby, kterou ale oni přirozeně žili den co den. Část z nich se taky díky Janáčkově snaze dostala do Prahy na Národopisné slavnosti, kde působili jako velká atrakce a potvrzení významu a kvality naší národní kultury.

Horňácké slavnosti

A co moravského patriota kdysi tak okouzlilo? Horňácko je kraj, který dohromady asi jen pětašedesát let nebyl hraniční oblastí. Dalo by se to vyslovit i z hlediska kultury, kdy místní melodické písně mají výrazně slovanský lyrický základ, ale hrdelní forma zpěvu (u mužů to znamená zpívat melodicky co nejvíc nahlas) ukazuje směrem na východ. Stejně tak i hudební nástroje, kterými do devatenáctého století byly především gajdy (vlastně dudy), potom housle a další (až v první třetině 20. století přibyl cimbál), vydávaly melodie a zvuky, vypovídající o plodném ovlivňování hudbou z různých oblastí Uher i od jiných Slovanů. A právě toto spojení vyhledávají hudební fajnšmekři, vítající zvláště to, že se zde neustále rodí nová hudba. Proto místní hudbu v žertu nazývají naší jedinou autentickou obdobou muziky amerických černochů.

Horňácké slavnosti

Pokud už jste si o místní hudbě udělali trochu obrázek nebo ji sami znáte, rozhodně se staňte jedním z tisíců návštěvníků Horňáckých slavností. Tento rok se odehrají od 22. do 25. července a program má opět širší kulturní záběr. Ve čtvrtek se začíná jako každý rok vernisáží výstavy v budově školy na náměstí, tentokrát s obrazy Aleše Černého a výšivkami Antonína Vrby st. V pátek od 19:30 už začíná program na Horňáckém stadionu pořadem Dobře, dokáď hudci hudú, jehož obsah může být z názvu patrný. Ještě trochu jasnější obsah pak vyplývá z názvu Piju já, piješ ty, pijeme my šeci, což je muzikantsko-zpěvácký pořad odehrávající se v pálenici v "Domaníně". Pokud někdo toto zmíněné vezme se vším všudy, může ho čekat před jednou hodinou v noci cesta k nádraží na vlak směrem Veselí nad Moravou.

Horňácké slavnosti

Sobota začne Tradičním jarmarkem lidových výrobků na Velickém náměstí, kde si můžete koupit různé dřevěné, keramické nebo textilní domácí výrobky. Stejně tak i produkty znovu velmi oblíbeného a podporovaného biozemědělství, které svědčí okolní přírodě Bílých Karpat. Od 11:00 vám k nákupům zahraje dechová hudba Horňáci. Do pravé letní nálady se ale dostanete odpoledne ve tři při Zpívání pod hradbami, což je pásmo písní o lásce. Do více reálné, ale vtipné nálady ve spojení se vztahy se navodíte už večer, při pořadu Lepší Janíček než Janek aneb poznejte, kdo kam patrí. Po něm následují už zmiňované Zarostlé chodníčky. Po skončení programu však nemusíte odjíždět vlakem jako minulý večer, ale třeba až do rána (výjimečně!) si užívat programu ne úplně organizovaného. A na něj se těší mnoho lidí nejvíc. Nazývá se Noc s hudci a spočívá v tom, že skupinky hudebníků v různých částech prostoru Horňáckého stadionu a Strážní hůrky hrají až do ranního kuropění svoje oblíbené písničky. To má jistě své kouzlo, pod baldachýnem z hvězd a dalekým výhledem po kraji... Neděle začne jako předešlý den jarmarkem, v kostele patronky sv. Máří Magdalény bude sloužena Slavná mše svatá, tzv. Patrocinium. Veškerý program zakončí jako obvykle posezení u Kuželovského větrného mlýna s pořadem Hrubá Vrbka, hrubá...

Horňácké slavnosti

Takže si užívejte snad už skutečných letních dnů a třeba se přijeďte přesvědčit, že hudební cit Leoše Janáčka měl vytříbené vnímání a horňácká hudba za to stojí. Vždyť třeba přednedávnem dvěma písním složila hold i kapela Čechomor. Vy si taky můžete poslechnout přímo v autentickém prostředí jak "Ty velické zvony, pěkně vyzváňajú, všeci sa čudujú, co to znamenajú, co to znamenajú..."

autor: David Ašenbryl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.