Jana Boušková: „Hudba je potřebná pro náš rozvoj“

Jana Boušková, harfistka. Moderuje Jana Vašatová.
Harfový talent století. Jediná česká laureátka nejprestižnějších harfových soutěží světa. Žádaná sólistka světových pódií. Tvář předního světového výrobce harf Lyon & Healy. Sóloharfistka České filharmonie. Profesorka Královské akademie v Bruselu. Porotkyně prestižních harfových soutěží.
Tak píše světový i náš tisk (a obdobně se vyjadřují i přední světoví hudebníci včetně Mstislava Rostropoviče nebo světoznámé profesorky harfy ze Spojených států Susan McDonald) o krásné a milé dámě, která byla prvním hostem Telefonotéky v novém roce 2017.
Skromná, chytrá, vstřícná – a přitom vůbec není mnoho českých umělců, kteří by ve svém oboru dosáhli na světové úrovni natolik výsadního postavení a tak výjimečným způsobem reprezentovali Českou republiku v zahraničí, jako právě ona.Vítězka snad všech prestižních světových harfových soutěží, nositelka celé řady ocenění a titulů, světová sólistka a přitom členka České filharmonie, kde zasedá jako řadový člen do orchestru.

K tomu vyučuje na Královské konzervatoři v Bruselu a je docentkou na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, natáčí a podílela se i na organizacích světových harfových kongresů. Tyto harfové „olympiády“ se konají jednou za tři roky, pokaždé na jiném místě, a Janě Bouškové se díky jejímu umění a organizačnímu talentu podařilo jeden z nich uspořádat i v České republice. V roce 1999 byla uměleckou ředitelkou VII. světového harfového kongresu v Praze. V našem vysílání hovořila o tom, jak takové harfové kongresy vypadají, protože právě jeden z nich, konaný ještě před „revolucí“ ve Vídni, jí pootevřel dveře do světa, do kterého jsme tehdy nemohli.
V roce 1999 však už to byla umělkyně, která dobyla harfový svět. Jako jediná harfistka České republiky vyhrála v roce 1992 světově nejvýznamnější a nejuznávanější harfovou soutěž v USA (k vítězství patřila i harfa americké firmy Lyon & Healy) a ve stejném roce získala i druhou cenu v Izraeli na jiné renomované světové soutěži s největší historickou tradicí, kde společně s nejvyšším oceněním jí patří i prvenství jediné české harfistky, která byla do této významné soutěže pozvána. Mezi další četná ocenění patří i vítězství v Concours International de Musique de Chambre v Paříži a v Torneo Internazionale di Musica v Itálii.
Přání Jany Bouškové do nového roku 2017:
„Popřála bych hlavně, abychom skutečně věřili, že hudba je potřebná pro náš duševní rozvoj. Abychom věděli, že bez ní bychom strádali a abychom si to stále uvědomovali. Abychom v této oblasti neustále pracovali a tu kulturu stále opěvovali a rozvíjeli. Jak si to naše zem a kultura opravdu zaslouží. Už vzhledem k tomu, jakou máme historii – tak ať to jde dál.“
Za mimořádné koncertní úspěchy a přínos v rozvoji hry na harfu získala ocenění ve Švýcarsku, a také se stala laureátkou festivalu Juventus ve Francii. V Čechách získala cenu Talent roku 96´ a jako jedna z deseti nejvýznamnějších žen České republiky, a první interpretka z klasické hudby vůbec, byla vyznamenána cenou „Lady Pro“, která jí byla předána za přítomnosti prezidenta republiky Václava Klause na Pražském hradě. Výčet úspěchů, světových sálů a hudebních partnerů – světových orchestrů, dirigentů i komorních spoluhráčů by zabral několik stran.
Rozhodující roli v hudebním rozvoji Jany Boušové sehrálo rodinné prostředí – maminka skvělá harfistka a pedagožka Libuše Váchalová, která vychovala generaci výborných hráček, a tatínek flétnista, Jiří Boušek, vyhledávaný komorní hráč. Jana Boušková absolvovala konzervatoř v Praze a Ostravskou univerzitu ve třídě své maminky, profesorky Libuše Váchalové. A přestože ve studiu posléze pokračovala na renomované Indiana University u profesorky Susann McDonald a koncertuje a vyučuje po celém světě, hlásí se k české interpretační škole, k české hudební tradici.
Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.