Jan Šafránek: Svět lidí
V Galerii Lajka v paláci Aventin v Praze vystavuje do konce září pod názvem - SVĚT LIDÍ - své obrazy z posledních let malíř Jan Šafránek, žijící a pracující ve Vídni a v Praze. Šafránek patřil na počátku 70. let k okruhu Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, v roce 1977 podepsal Chartu 77, o dva roky později po ztrátě existenčních možností emigroval do Rakouska, odkud v roce 1981 přesídlil do Sydney v Austrálii. Historik umění a esejista Josef Kroutvor v roce 1996 o Šafránkově malování napsal: "V obrazech Jana Šafránka si diváci doslova čtou jako v otevřené obrázkové knize, s potěšením přeskakují od jedné postavy k druhé. Šafrákovy obrazy zaujatě líčí mravy naší doby, popisují přízemní lidské hemžení. Ale Šafránkovo umění jde ještě hlouběji k věci, zaznamenává pokleslé ideje a mýty, iluze, všudypřítomnou banalitu a prázdnotu tuctové existence." O několik slov k Šafránkově dílu požádal Karel Oujezdský historika umění - Richarda Druryho, který výstavu SVĚT LIDÍ zahajoval.
Nejposlouchanější
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Karel Ladislav Kukla: Z ráje do pekla. Bujný svět výstředních dobrodruhů hýřících do bílého rána
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?