Jan Bubák, dirigent

8. únor 2016

Brk mi Evu pomlsává… Vůně bezu vlaje v sad… Tak půvabné jsou archaické obraty, které od pátku 29. ledna 2016 znějí z jeviště staré budovy Jihočeského divadla v Českých Budějovicích vždy, když se hraje komická opera Vojtěcha Hřímalého Zakletý princ.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Ožívá v ní pohádkový příběh o ševci, který mívá často večer žízeň, o poťouchlém šprýmu prince Miroslava ševce opít a na jeden den mu namluvit, že skutečným princem je on. Nemluvě o notáři Brkovi „pomlsávajícím“ ševcovu vyvolenou, či o doktoru Zimotřasovi, který na kocovinu předepisuje složitou medicínu „Aqua linearum.“

Dnes zcela zapomenuté dílo mělo svou premiéru v roce 1871 a získalo si u našich předků širokou popularitu. A spolu s Prodanou nevěstou proniklo rychle i na zahraniční jeviště! Nedlouho po premiéře se Hřímalého Zakletý princ hrál v Grazu v německém překladu a objevil se také v chorvatském Národním divadle v Záhřebu.

Shodou okolností právě tam působil letos třiatřicetiletý český dirigent Jan Bubák předtím, než byl angažován do Českých Budějovic. Vedle řízení již nastudovaných inscenací je Hřímalého Zakletý princ jeho třetím úkolem, který odpracoval od otevření partitury až k úspěšné premiéře. Na té se zcela zaplněný divadelní sál skvěle bavil, a to zdaleka nejen onou prazvláštní starou češtinou (Díky několika reportážním záběrům se na premiéru dostali i posluchači Telefonotéky).

Přítomní se shodli, že jde o zcela unikátní počin hned v několika směrech; nejen vzkříšení zapomenutého a Zdeňkem Nejedlým zatraceného díla po mnoha desítkách let, nejen uvedení operního představení v útulně komorním prostředí staré divadelní budovy, kde – podle slov jednoho z aktérů – „divák vidí pěvcům až na osmičky...“ Jde zároveň o projev hrdého vlastenectví a češství, k němuž se mladý mistr taktovky Jan Bubák bez patosu a přirozené hlásí. Poznáte to hned, jakmile začne vykládat o tom, s kolika překážkami a chybami v notových partech se musel utkat.

Neméně nadšeně ale vypovídá o své cestě k opernímu dirigentství, o svém zájmu o barokní hudbu, o zálibě odkrývat v partiturách stopy jiných skladatelů, nebo třeba o svém setkání s Karlheinzem Stockhausenem. A nebo o tom, že si jako očistu od přemíry hudební klasiky rád občas dopřává ortodoxní rap.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.