Jakub Straka: Architektonické soutěže jsou skvělý nástroj. Dají šanci mladým a naučí prohře
První skica plánů rekonstrukce zchátralé máslovické hospody s lokálem, sálem a spojovací chodbou vznikla přímo v Máslovicích na rubu soutěžního zadání. Projekt mladého ateliéru Bod Architekti to nakonec dotáhl až do finále České ceny za architekturu 2019. Nejen o tom, jak těžké je uspět ve veřejné soutěži, ve Vizitce mluvil s Alenou Rokosovou zakládající člen ateliéru Jakub Straka.
Až do roku 2018 byla středočeská obec Máslovice s necelými čtyřmi stovkami obyvatel známá hlavně svým betlémem vyrobeným – jak jinak než – z másla. Pak ale místním začala sloužit zrekonstruovaná hospoda, jednoduše, funkčně a k okolní zástavbě citlivě řešená budova, v níž se dá po zásahu mladého pražského studia Bod Architekti opět pít pivo i uspořádat bál anebo vesnickou párty, a Máslovice se rázem staly i součástí architektonických ročenek.
„Loni jsem se tam byl podívat na vinobraní a byl jsem nadšený, že má hospoda takové využití,“ řekl ve Vizitce Jakub Straka, jeden z trojice architektů, která se na projektu rekonstrukce staré budovy v Máslovicích podílela. „A kolega Jáchym Svoboda tam dokonce uspořádal rodinnou oslavu,“ odpověděl na dotaz, zda se do Máslovic, kam kvůli projektu pravidelně několik let dojížděli, vrací.
Spojila nás náhoda a dlouhé večerní debaty
Jakub Straka, Jáchym Svoboda a Vojtěch Sosna jsou spolužáci z pražské Fakulty architektury. Dohromady je svedla náhoda – chodili spolu do jednoho kruhu. Po večerech se o svém oboru bavili tak dlouho a náruživě, až to ostatní spolužáky začalo štvát. A tak nadšení pro práci přesunuli od výčepu do společného ateliéru.
Projekt máslovické hospody byl první veřejnou soutěží, v níž mladí architekti uspěli a kde mohli svůj záměr dotáhnout do konce. V Máslovicích „porazili“ deset dalších projektů i přesto, že byli pár let po škole, což je v architektuře jednoznačně nevýhoda. Výhodou veřejné soutěže je naopak fakt, že se vyhodnocuje anonymně. Kdo přesně za vítězným návrhem stojí, se zadavatel dozví až po vyhlášení výsledků a rozlepení obálky s číslem vítězného projektu.
Podle Jakuba Straky je ale rčení o nízkém věku a s tím související neschopnosti vymyslet dobré řešení daného projetu mýtus. Mladí architekti jsou podle něj do práce daleko více nadšení a na hledání optimální podoby stavby v podstatě nechávají duši.
Ze statistik České ceny za architekturu 2019 lze vyčíst, že ze 186 přihlášených děl jde ve 136 případech o soukromé zakázky, v padesáti případech o zakázky veřejné a jen sedm staveb vzešlo z architektonických soutěží. Ty jsou přitom podle Jakuba Straky ideálním nástrojem k získání široké škály řešení. Vítězství v soutěži, kde se nevybírá nejlevnější projekt, jak bývá často zvykem, ale nejlépe řešený projekt, je navíc pro architekta Straku daleko cennější.
Čtěte také
Na webu ateliéru Bod Architekti jsou zavěšené čtyři desítky propracovaných návrhů, s nimiž se Jakub Straka a spol. hlásili o zakázky. Který z „neúspěchů“ ho nejvíc mrzí? „Všechny, protože do všech návrhů investujeme hodně sil. Ale umíme taky uznat, když je nějaký návrh kvalitnější. Člověk prostě musí umět prohrávat. To je princip architektonických soutěží.“
Jak těžké bylo obhájit návrh rekonstrukce hospody před obyvateli Máslovic? Jak se mladým architektům po absolutoriu vysoké školy hledá práce? Jak přesně funguje princip veřejné soutěže a jaká muzika hraje v ateliéru Bod Architekti nejčastěji? Poslechněte si celou Vizitku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
