Jakob Wassermann: Kašpar Hauser aneb Cizí hoch. Drastický příběh nalezence inspirovaný skutečnými událostmi

„Bezmocné lidské srdce proti krutosti světa“ mohlo by stát jako motto nad většinou stránek z díla německo-rakouského prozaika a esejisty Jakoba Wassermanna, napsala překladatelka a editorka Jitka Fučíková v doslovu k Případu Mauricius (Odeon 1971). Ani román Kašpar Hauser o záhadném nalezenci z 19. století není v tomto ohledu výjimkou. Osoba titulního hrdiny Kašpara Hausera (1812–1833) je historicky doložená a stála kdysi v popředí zájmu světové veřejnosti. Tajemný hoch neznámého původu byl v roce 1828 nalezen v Norimberku a o několik let později zřejmě zavražděn. Dohady, zda šlo o legitimního prince bádenského dvora, nebo o podvodníka, se nikdy nevyjasnily. Ve prospěch nalezence se za jeho života angažoval např. Anselm von Feuerbach, významný právník a otec slavného filozofa.

Cožpak také ty netrpíš netečností srdce?

Wassermannovi šlo především o apel na čtenáře, formulovaný v otázce, která prostupuje celým dílem: „Cožpak také ty netrpíš netečností srdce?“ O své knize napsal: „Je to pokus ukázat, jak lidé všech stupňů vývoje, různého citu i ducha, od nejhrubších po nejjemnější, od prospěchářů až po apoštoly humanity, od námezdných pacholků až po nápravu hlásající pedagogy, od smyslných žen až po ušlechtilé zastánce spravedlnosti, jak všichni tupě a bezmocně stojí proti fenoménu nevinnosti, jak mu podsouvají vlastní nečisté úmysly, jak ho činí nástrojem vlastních zásad, přičemž to jemné a snové z jeho osobnosti špiní, hrubě a nestoudně urážejí a nakonec vraždí. Ten, kdo zasadil smrtelnou ránu, byl jen vykonavatelem, zavraždil ho svým způsobem každý. Celý svět je tu vrahem.“

Celý svět je tu vrahem.

Jakob Wassermann (1873–1934) patřil k nejčtenějším autorům své doby. Začínal ale jako příručí a později se protloukal jako svobodný spisovatel a redaktor Simplicissimu. Tíživou životní situaci nakonec vyřešil bohatým sňatkem. Žil převážně ve Vídni, přátelil se s Hugo von Hofmannsthalem, Thomasem Mannem nebo Arthurem Schnitzlerem. Ve 20. a 30. letech minulého století byl mezinárodně oblíbený a překládaný autor románů, povídek a esejů. Psal pod vlivem Dostojevského a psychoanalýzy. Proslavil ho román Kašpar Hauser (1908). Z dalšího díla zmiňme romány Případ Mauricius (1928) o justičním zločinu, Stanleyovo africké dobrodružství (1932), povídky Zlato z Caxamalcy (1928).