Jak ty vášně hýbou tělem? Souzvuk z korespondence Alžběty Falcké a René Descarta napravuje křivdu v dějinách filozofie
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.
Přestože jsou Alžbětiny dopisy stejně dobře dochované jako mnohokrát překládané a publikované odpovědi René Descarta, málokdo ví, co bystrá a vzdělaná princezna slavnému filozofovi psala. Vltavský Souzvuk tuto křivdu napravuje a přináší korespondenci obou partnerů v dialogu. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Alžběta Falcká v roce 1642 přečetla čerstvě vydané Descartovy Úvahy o první filozofii. Mladá dáma měla k četbě filozofické literatury všechny předpoklady. Četla latinsky (Descartův text byl zpočátku dostupný pouze v jazyce vzdělanců) a ovládala také jazyk Aristotelův: proto nejstarší královské dceři její sourozenci přezdívali Řekyně.
Alžběta byla vzdělaná a navíc byla chytrá. Požádala velkého filozofa o dovysvětlení. Svou otázkou neomylně zamířila na nejslabší a centrální místo Descartovy metafyziky. Bystře „nepochopila“ přesně to, co po ní jaksi nechápaly celé generace filozofů. René Descartes se pokusil princezně odpovědět. Jeho školní třídění pojmů by většinu současníků uspojilo, ne tak Alžbětu. Svou nelibost mu dala zdvořile, ale jasně najevo. Když četl druhý dopis od Její Výsosti, muselo být Descartovi jasné, že v této metafyzické debatě mu naproti sedí duch, nebo chcete-li: duše.
Alžběta prošla filozofickou verzí Turingova testu: žádný papoušek, nahlouplý studentík či urozená snobka – Alžběta byla samostatně myslící hlava. Když Její Výsosti pak Descartes věnoval svou další knihu (to se rozumí, že Alběta k ní měla opět námitky), myslel své věnování zcela upřímně. Alžbětu obdivoval, ctil její intelekt a vedl s ní dialog.
Bohužel Descartovi obdivovatelé obdiv svého mistra k chytré princezně nesdíleli. Jen tak mohli ze svých vydání a překladů nezdvořile vypouštět Alžbětiny dopisy. Publikovali pouze Descartovy odpovědi. Podivná korespondence s Alžbětou bez Alběty v těchto vydáních (jako je to poslední české z roku 1997) začíná až Descartovou odpovědí na Alžbětin dopis. Začíná tak relativně slabou odpovědí na velice chytrou otázku.
Souzvuk z korespondence Alžběty Falcké a René Descarta na stanici Vltava vrací princeznu do hry. Napravuje tak největší křivdu v dějinách filozofie. Vyškrtnout partnera v dialogu – to se nedělá a už vůbec ne ve filozofii, myšlení se přece nejvíc daří právě v dialogu.
Psáno pro Týdeník Rozhlas.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
