Jak se operuje hroch a andulka?
"Noční nebe pobledlo a tropičtí ptáci vřeštivě pozdravili úsvit. Brzy se k nim připojí opice se svým hašteřivým brebentěním, zatroubí slon a tato kakofonie džungle mě uvede do mého pracovního dne." Pokud by se někdo domníval, že se mu do rukou dostává barvitý popis uvádějící reálie odlehlých a exotických krajů, o nichž většina z nás právě jen čte v poutavých knihách, bude na omylu. Toto vše je možné zažít na britských ostrovech, v evropském městě proslulém zcela jinými atributy, než je papoušek či opice.
Kniha Olivera Graham-Jonese, veterinárního lékaře londýnské zoologické zahrady, nabízí vzpomínky prvního "zvířecího" lékaře pracujícího v této ZOO na plný úvazek. I když přesná životopisná data knížka nenabízí, je možné z ní "vyčíst", že malý Oliver pocítil první zájem o oblast živočišné říše ("Proč ten ptáček zpívá?") někdy v první třetině minulého století. Protože nezůstalo jen u dětského zájmu, vystudoval na přelomu třicátých a čtyřicátých let Královskou vysokou školu veterinární medicíny v Londýně a začátkem padesátých let, se vskutku anglickým klidem, podstoupil konkurz na místo veterináře v ZOO, i když v té době mu, podle vlastních slov, byla tato konkrétní oblast ještě vzdálená.
V podobně nevyhraněném stavu však byla v té době péče o exotická zvířata chovaná v zajetí. Kolem přelomu dvacátého století ještě obecně nepřevládal názor o potřebě či dokonce povinnosti ochrany přírody a živočišných druhů. (A je smutné, pokud si čtenář uvědomí, jakou rychlostí došlo k ohrožení a dokonce vyhynutí množství zvířat i rostlin.) Autor měl dokonce podíl na zřízení vlastního nemocničního zařízení v zoologické zahradě. Jestliže zde byl zmíněn anglický klid, pak je třeba ocenit i příslovečný anglický humor. Poklid i jemné žertování, stejně jako příjemný nesentimentální jazyk, kterým jsou popisovány jednotlivé případy, triumfy i tragédie, k nimž při veterinární práci v ZOO může dojít. Můžeme si uvědomit, jak obtížné je asi léčit andulku, gorilu či slona nebo lva "od filmu". Určitě vrcholně nesnadné je operovat myšku v narkóze, vzácného švába s infekcí hrdla anebo nalézt vhodnou protézu pro havrana nebo nahradit ulomený kousek tukaního zobáku. Vyprávění tak obsahuje další zajímavou dimenzi. Ukázku toho, jak jsou tradiční evropské zvyklosti a představy konfrontovány s cizorodým světem a jak vysoká potom musí být odpovědnost, vcítění a úsilí o porozumění, aby zvířata vytržená ze svého přirozeného prostředí netrpěla psychózou jako ochočený šimpanz Cholmondeley, ale nalezla alespoň přijatelný způsob života jako opička Sukie.
Po odchodu ze zoologické zahrady vyučoval Oliver Graham-Jones na vysoké škole, kterou před lety sám absolvoval. Je spoluzakladatelem Britské veterinární zoologické společnosti a mezi jeho přátele patřili výrazné a světoznámé osobnosti (např. Gerald Durrell nebo David Attenborough) podobně "postižené" sympatií k obdivuhodnému světu zvířat jako tento "veterinář ze ZOO".
Oliver Graham-Jones, Veterinář ze ZOO. Veselé i dojemné příhody londýnského zvěrolékaře, Ikar, Praha 2005, překlad: Jana Vlasáková, 176 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
