Jak se mění Marseille nebo Praha? Naučte se vyslovovat termín gentrifikace
O vývoji městských čtvrtí mluvili v ArtCafé novinářka Magdaléna Rejžková a sociální geografové Michaela Pixová a Martin Ouředníček.
Le Panier je nejstarší čtvrť v Marseille, ale i zvukomalebný název pro proutěný košík. Může to být ale také odpadkový koš, kam vyhazujeme to, co nechceme. V radiodokumentu Krysy z koše ven. Komu patří město Magdaleny Rejžkové, novinářky, spisovatelky a bývalé redaktorky České televize, jsou to především původní obyvatelé této čtvrti. Nedávno se situace v Marseille vyhrotila tím, že se ve čtvrti Noailles zřítily dva domy a zahynulo osm lidí. Následně vygradovala debata o tom, že město zanedbává určité skupiny obyvatel, které žijí v nuzných podmínkách, zatímco investuje do čtvrtí pro turisty.
Pryč s těmi, které nechceme
Gentrifikace, o které na příkladu jihofrancouzské metropole dokument podává zprávu, je nejčastěji definována jako příchod vyšší střední třídy do méně prosperujících městských čtvrtí, v jehož důsledku se výrazně proměňuje sociální, kulturní a ekonomický kontext dané části města. Tento pojem není v Česku příliš známý ani hojně používaný. Asi proto ani není ustálená výslovnost, zda /dž-/entrifikace, nebo /g-/entrifikace a lze používat obojí.
Michaela Pixová, sociální geografka zkoumající městská prostředí a jejich vztah k alternativním kulturám a k aktivní občanské společnosti, shodou náhod bydlela ve stejné marseillské ulici jako Magdaléna Rejžková, ovšem v roce 2004: „Tou dobou tam prvky gentrifikace ještě nebyly znát. Tehdy se v Marseille mísily různé ekonomické a sociální skupiny. Čtvrť sice nebyla oblíbená u bohatých, ale jinak byla vibrující a obyvatelé se navzájem znali.“
Turistické vitríny
V Marseille se jako zlomový moment uvádí rok 2013, kdy byla metropole zvolena evropským městem kultury.
„Do druhého největšího města ve Francii přitekly investice, začalo se renovovat. Zvedla se vlna kritiky ze strany místních, že se investuje pouze do turistických vitrín a úplně se zapomíná na problémy nejchudších vrstev,“ popisuje proměnu Rejžková. Přitom turisté městem jenom probíhají do doporučených obchodů a restaurací. Takové podniky sice profitují z turismu, ale místním z nich nic moc neplyne . Pixová dodává, že to samé se odehrává třeba i v Benátkách.
Vyhnání starousedlíků
Spouštěčem gentrifikace mohou být kromě turismu i odchody klíčových zaměstnavatelů z měst nebo živelné pohromy. Tsunami v Thajsku či povodně v pražském Karlíně zásadně ovlivnily ráz čtvrtí. Počátek proměny městské čtvrti je však zrádný a často mylně vyhodnocený jako pozitivní změna. Martin Ouředníček z výzkumného týmu Urbánní a regionální laboratoře URRlab na Přírodovědecké fakultě UK popisuje, že pionýrská fáze gentrifikace často bývá vnímána pozitivně, protože někdo projeví zájem o problematickou čtvrť. Následující vývoj je však jiný a vede k tenzi mezi původními a novými skupinami obyvatel. Socioekonomická změna pak většinou vyústí v nahrazení starousedlíků movitějšími skupinami.
Celé ArtCafé včetně příspěvku kolegů z Radia Wave o knize Linka č. 141 mapující život na pražském sídlišti Černý Most a hudby podle výběru Michala Pařízka si můžete poslechnout zde.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Giovanni Boccaccio: Dekameron. Hvězdně obsazený výběr lehkomyslných příběhů z období renesance
-
George Orwell: 1984. Vize totalitní společnosti v dramatizaci slavného antiutopického románu
-
Vídeňský hlas Ameriky. Poslechněte si Osudy novináře Ivana Medka
-
Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.