Jak se mění Marseille nebo Praha? Naučte se vyslovovat termín gentrifikace

Le Panier je nejstarší čtvrť v Marseille, ale i zvukomalebný název pro proutěný košík. Může to být ale také odpadkový koš, kam vyhazujeme to, co nechceme. V radiodokumentu Krysy z koše ven. Komu patří město Magdaleny Rejžkové, novinářky, spisovatelky a bývalé redaktorky České televize, jsou to především původní obyvatelé této čtvrti. Nedávno se situace v Marseille vyhrotila tím, že se ve čtvrti Noailles zřítily dva domy a zahynulo osm lidí. Následně vygradovala debata o tom, že město zanedbává určité skupiny obyvatel, které žijí v nuzných podmínkách, zatímco investuje do čtvrtí pro turisty.

Pryč s těmi, které nechceme

Gentrifikace, o které na příkladu jihofrancouzské metropole dokument podává zprávu, je nejčastěji definována jako příchod vyšší střední třídy do méně prosperujících městských čtvrtí, v jehož důsledku se výrazně proměňuje sociální, kulturní a ekonomický kontext dané části města. Tento pojem není v Česku příliš známý ani hojně používaný. Asi proto ani není ustálená výslovnost, zda /dž-/entrifikace, nebo /g-/entrifikace a lze používat obojí.

Michaela Pixová, sociální geografka zkoumající městská prostředí a jejich vztah k alternativním kulturám a k aktivní občanské společnosti, shodou náhod bydlela ve stejné marseillské ulici jako Magdaléna Rejžková, ovšem v roce 2004: „Tou dobou tam prvky gentrifikace ještě nebyly znát. Tehdy se v Marseille mísily různé ekonomické a sociální skupiny. Čtvrť sice nebyla oblíbená u bohatých, ale jinak byla vibrující a obyvatelé se navzájem znali.“

Turistické vitríny

V Marseille se jako zlomový moment uvádí rok 2013, kdy byla metropole zvolena evropským městem kultury.

Dřív přístavní přistěhovalecká čtvrť plná drog, dnes umělecký Montmartre s malebnými uličkami. Tak mluví o Panier průvodce.|foto: Bryce Edwards,Flickr,CC BY 2.0,©

„Do druhého největšího města ve Francii přitekly investice, začalo se renovovat. Zvedla se vlna kritiky ze strany místních, že se investuje pouze do turistických vitrín a úplně se zapomíná na problémy nejchudších vrstev,“ popisuje proměnu Rejžková. Přitom turisté městem jenom probíhají do doporučených obchodů a restaurací. Takové podniky sice profitují z turismu, ale místním z nich nic moc neplyne . Pixová dodává, že to samé se odehrává třeba i v Benátkách.

Vyhnání starousedlíků

Spouštěčem gentrifikace mohou být kromě turismu i odchody klíčových zaměstnavatelů z měst nebo živelné pohromy. Tsunami v Thajsku či povodně v pražském Karlíně zásadně ovlivnily ráz čtvrtí. Počátek proměny městské čtvrti je však zrádný a často mylně vyhodnocený jako pozitivní změna. Martin Ouředníček z výzkumného týmu Urbánní a regionální laboratoře URRlab na Přírodovědecké fakultě UK popisuje, že pionýrská fáze gentrifikace často bývá vnímána pozitivně, protože někdo projeví zájem o problematickou čtvrť. Následující vývoj je však jiný a vede k tenzi mezi původními a novými skupinami obyvatel. Socioekonomická změna pak většinou vyústí v nahrazení starousedlíků movitějšími skupinami.

Celé ArtCafé včetně příspěvku kolegů z Radia Wave o knize Linka č. 141 mapující život na pražském sídlišti Černý Most a hudby podle výběru Michala Pařízka si můžete poslechnout zde.