Jak naprogramovat samořídící auto

Tyto a podobné etické otázky si kladou filozofové, kteří pomáhají programovat auta bez řidiče. Narážejí přitom na řadu problémů. Lidé si totiž přejí, aby auta jejich spoluobčanů byla naprogramována méně sobecky než jejich vlastní vozidla. Auta obecně (rozuměj auta těch druhých) by měla být spravedlivá, nestranná a minimalizovat počet obětí. Naopak vlastní auto si lidé představují spíše jako tank, který má za úkol chránit majitele a jeho blízké.

Jak naprogramovat samořídící auta|foto: Petr Šourek

Spor o to, jak naprogramovat samořídící auta, oživuje morální otázky staré jako lidstvo samo. Rozdíl je v tom, že tentokrát musíme dát odpovědi strojům a ty odpovědi musí být přímé a jasné. Tak jasné, až je to nepříjemné.

Rozhodli jsme se řešit tyto otázky přímo za volantem. Za volant usedl mladý filozof Matěj Cíbik a vyrazili jsme společně do ulic. Naše auto vůbec nebylo samořídící a posluchači mohou podle zvuku hádat, o jaký model se jedná.

Kdo to uhodne, potěší tím našeho mistra zvuku – Libora Ščerbu; jeho instalaci mikrofonů pro natáčení přímo ve vozidle můžete vidět na fotografii nahoře. 

Našimi dalšími hosty byli David Černý a Robin Kopecký – spoluautoři obsáhlé studie o samořídících autech pro české Ministerstvo dopravy. Základem této studie rozsáhlý empirický výzkum postojů lidí k samořídícím autům. Postoje lidí se země od země liší a tento výzkum staví Českou republiku mezi nejlépe eticky zmapované státy. 

Naše staré a zcela nesamořídící auto nám připomnělo, nakolik je už dnes řízení robotizované. Až budou řídit roboti bez nás, budeme se moci filozofické debatě věnovat všichni a nepřetržitě.