Jak na Danta? Chci čtenářům pomoci pochopit známé, ale těžké texty, říká překladatel Martin Pokorný

24. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Pokorný

Současné dění v USA jako důsledek internetem roztříštěného světa. Knižní trh, který se po počáteční krizi zase dostává do formy. Touha pomoci čtenářům pochopit kanonická díla světové literatury nebo blízký vztah k nakladatelství Prostor – to jsou některá z témat Vizitky Martina Pokorného, kterou moderovala Markéta Kaňková.

Profesní život překladatele Martina Pokorného rámuje angličtina a filosofie, které také vystudoval na pražské Filozofické fakultě. Klíčoví pro něj byli tři učitelé. Fenomenologický filozof Petr Rezek jej „naučil myslet s filosofickým akcentem“, Stanislav Sousedík mu představil zákruty středověké filosofie, kterým by se Pokorný rád věnoval v dalším životě, a Martin Hilský ho seznámil s Jamesem Joycem, T. S. Eliotem a naučil jej číst poezii.

Na poli vytyčeném těmito osobnostmi se Pokorný pohybuje z velké části dodnes. Do češtiny například převedl dvě knihy amerického historika Timothy Snydera Cesta k nesvobodě a Tyranie. I vzhledem k vlastní zkušenosti se studii za oceánem v době teroristických útoků na newyorská „dvojčata“ a dlouhodobému sledování vnitropolitické situace v Americe jsou pro něj Snyderova slova inspirativní. „Ačkoliv si můžeme myslet, že demokracie je konečné vítězství, Snyder zdůrazňuje, že důležité je nezastavit se a stále vymýšlet konkrétní demokratické postupy, kroky a instituce. Nesmíme spoléhat na to, že ráje už bylo dosaženo,“ vypichuje klíčové myšlenky.

03045771.jpeg

Nebát se Virginie Woolfové  

Pokorný už skoro třicet let jako překladatel úzce spolupracuje s nakladatelstvím Prostor, o čemž v rozhovoru mluvil podrobněji. Přispívá také do literární revue Souvislosti, kde mu vyhovuje možnost netradičních žánrových kombinací. Do češtiny převedl texty Virginie Woolfové, Jamese Joyce, Dylana Thomase nebo Flanna O´Briena, vedle Timothy Snydera přeložil i knihy dalších myslitelů Gillesa Lipovetského či Tonyho Judta. Ve Vizitce popsal rozdíl mezi překlady prvních třech jmenovaných a zastavil se také u práce pro nakladatelství Malvern, kde od roku 2016 vydává jednu knihu ročně dle svého výběru.

Jeho cílem je poskytnout čtenáři nástroje k lepšímu poznání známých, slavných, ale obtížných titulů, jakými je třeba Goethův Faust, Dantova Božská komedie, Musilův Muž bez vlastností či Ovidiovy Proměny. „Jsou to výklady děl autorů, kteří jsou mi blízcí. Cílem není dodat čtenáři učebnici, ale zpřístupnit texty, k nimž je těžké si najít cestu bez učitele. Knihy, které na to téma existují, jsou většinou příliš specializované. Těch, které vám ukážou logiku díla, tu moc není,“ vysvětluje.   

Spustit audio