Jack Liebeck: Schönberg & Brahms

(…) Liebeckova hra překvapuje asentimentálním výrazem, kterému je cizí jakákoli bombastičnost a přeslazený sentiment. Tento houslista samozřejmě vládne krásným, hřejivým tónem, nicméně inteligentně šetří s agogikou a vibratem a dokáže sólový part nasvítit spíše psychologicky, prostřednictvím něžné dynamiky a bystrého vnímání orchestrálního kontextu. Na Lebeckově hře je rovněž zajímavé, jak pokorně a citlivě dokáže ustoupit do pozadí ve prospěch orchestru, jehož funkce nositele myšlenky a významového sdělení je v Brahmsovi naprosto rovnocenná. (…) 

(…) Schoenbergův koncert je psán dodekafonní technikou, proto působí jeho hudba místy přísně, patos a rozbředlé emoce jsou jí zcela cizí. Za to však obsahuje celou řadu nových benefitů. Virtuózní prvky se odehrávají v invenčním hledání nových nástrojových možností: slyšíme sólový part v kontextu širokých intervalů, dvojitých flažoletů a simultánního využití neobvyklých poloh. Liebeckova interpretace má naprostou technickou spolehlivost, ale také jakousi ušlechtilost a vznešenost. V pochopení sémantických vlastností této hudby zde houslista dosáhl svým způsobem interpretačního ideálu. (…) 

Nahrávka vyšla u vydavatelství Orchid Classics.