Ivan Meštrović: sochař a světoobčan, který se odvážil tvrdit, že Masaryk nerozumí umění
Saša Michailidis se ptá kurátorky Galerie hlavního města Prahy Sandry Baborovské a historika Ondřeje Vojtěchovského. Do konce února je v GHMP k vidění výstava Ivan Meštrović – sochař a světoobčan. Expozice zahrnuje díla chorvatského rodáka, ale také to, jak ho umělci a politici vnímali v meziválečném Československu. Jak silnou vazbu měl na TGM? A víte, že dílo Meštroviće najdete v Tyršově domě?
Poslouchejte od pondělí do pátku od 16:30 živě na Vltavě nebo ze záznamu na našem webu, v aplikaci mujRozhlas a na dalších podcastových platformách.
Chcete nám něco vzkázat?
Své komentáře nebo tipy posílejte na adresu: akcent@rozhlas.cz.
Související
-
Národní galerie je na tom tak mizerně, že je zázrak, že vůbec funguje, říká výtvarný kritik
Saša Michailidis se ptá publicisty, vedoucího kulturní rubriky časopisu Respekt Jana H. Vitvara a teoretika, kritika výtvarného umění, kurátora Jiřího Machalického.
-
Lilith od Davida Černého jako fíkový list špatné zástavbě? Jaký je smysl korporátního umění?
Saša Michailidis se ptá architektky a spolupracovnice Vltavy Pavly Melkové a sochaře, autora projektu Vetřelci a volavky, kulturního publicisty Pavla Karouse.
-
U ateliéru v Kyjevě zněly výbuchy, s bolestí jsem opustila svá díla, říká sochařka
Jaké to je zvykat si na život v Česku? Hosty Saši Michailidise jsou Anastasiia Artemyak z Českého centra Kyjev a umělkyně Anna Naduda.
Nejposlouchanější
-
Japonsko je země průměrů, odchýlení vede k šikaně, říká japanolog Jan Sýkora
-
Giacomo Casanova: Historie mého života. Paměti slavného svůdce žen i diplomata, umělce a špióna
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
Georges Rodenbach: Mrtvé Bruggy. Mistrovská novela belgického autora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
