Italská literatura se od české liší emocionalitou, my jsme větší cynici, říká ředitel Světa knihy Radovan Auer

Jako student ekonomie na univerzitě v Pardubicích sbíral Radovan Auer zkušenosti coby tajemník poroty na karlovarském filmovém festivalu a dodnes vzpomíná na historky, kterými ostatní porotce bavili Arnošt Lustig nebo Ivan Passer. Později, po absolutoriu FAMU, filmy produkoval, podílel se například na vzniku klipů srdcové kapely Priessnitz, na jejímž koncertě byl už coby čtrnáctiletý v roce 1989, a pracoval také jako producent na Ondříčkových Samotářích. Záhy ho však začal ubíjet nepoměr mezi vynaloženým úsilím a počtem lidí, kteří se přijdou na film do kina podívat, a v roce 2014 se začala psát jeho další profesní zkušenost – stal se marketingovým ředitelem projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury. I o této zkušenosti včetně svého tipu na „vítěze“ z měst soutěžících o titul pro rok 2028 ve Vizitce mluvil.

Vltava na Světě knihy, Drago Jančar a Markéta Kaňková, 2018|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Nakonec si ho podmanily knihy – v současnosti už sedmým rokem vede knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Čestným hostem letošního sedmadvacátého ročníku je Itálie, o níž organizátoři usilovali několik let. Nakonec se hodila spojnice se sto lety česko-italských vztahů. „Itálie je kolébkou literatury, vychází od ní ale také podněty aktuální. Od česky psané literatury se ta italská liší větší emocionalitou, jde víc do nitra. Češi jsou cyničtější,“ míní Auer. Má radost, že na Světě knihy se představí jak tamní literatura pro děti, romány, thrillery, tak i literaturu faktu anebo takzvaná young adult literatura. Mezi jeho programové tipy patří debata psychoanalytika Luigiho Zoji s ekonomem Tomášem Sedláčkem anebo představení druhého dílu bestsellerové ságy Sicilští lvi od spisovatelky Stefanie Auci.

Dlouhé fronty na kyjevském festivalu

Právě pestrý doprovodný program, který cílí na intelektuály, oborové profesionály i třeba rodiče s dětmi, je podle Auera devizou pražského Světa knihy. Ve Vizitce detailně mluvil i o inspirativním knižním veletrhu Book Arsenal v Kyjevě, který si pro svou svěžest a obří zájem mladých lidí oblíbil už před pěti lety.

Čtěte také

Ceny Magnesia Litera: Oceněné tituly čekají vyšší prodeje, co ale zbytek knižního trhu?

„Fascinoval mě nejen počet mladých lidí, ale jeho celková evropskost. Já si v Kyjevě nefotil žádné památky, ale dlouhou frontu na veletrh, hipsterské kavárny a různé barber shopy,“ vzpomíná Auer s tím, že letošní Svět knihy chce v sekci Literatura jako hlas svobody podpořit svébytnou ukrajinskou literaturu i lidi, kteří ve válkou sužované zemi knihy vydávají. Do Prahy tak přijede patnáct ukrajinských nakladatelů, svébytná ukrajinská literatura se pak bude prezentovat v rámci třiceti programů.

Ačkoliv je Radovan Auer natrvalo usídlený v Praze, rád se vrací do rodného Šumperka a do Jeseníků. V Šumperku v roce 2015 s přáteli obnovil Okrašlovací spolek, který se snaží o příjemnější život v tomto městě, a zasadil se například také o překlad a nové vydání dějin Šumperka. Ty původně vyšly roku 1920 v němčině.