Irena Dousková: Potřetí toho dne
Povídka Potřetí toho dne současné české autorky Ireny Douskové je vyprávěním mladé ženy, která zpětně uvažuje o konkrétní životní zkušenosti spojené s nezřetelnou, ale o to intenzivnější předtuchou. Nakolik se tušené naplní a jakým způsobem..., si poslechneme v příběhu samotném.
Prozaička Irena Dousková se narodila roku 1964 v Příbrami v herecké rodině. Od roku 1976 žije v Praze, kde absolvovala gymnaziální studia (gymnázium Nad štolou) a posléze Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Právnické profesi se ale nikdy nevěnovala. Vystřídala různá zaměstnání, většinou nějakým způsobem související s novinařinou. Posledních několik let je na volné noze a věnuje se psaní.
Jako autorka je Dousková je známá především díky populárnímu divadelnímu přepisu své prózy Hrdý Budžes, ve které se v úsměvném vyprávění malé Helenky Součkové vracíme do neveselých dob normalizace. Stejný princip rozvíjí i pokračování Budžese próza Oněgin byl Rusák, ve které dětská hrdinka vystoupala po stupínkách socialistického vzdělávacího systému do lavice gymnázia, která se také dočkala úspěšné jevištní adaptace. V povídce Potřetí toho dne se posluchačům možná trohu překvapivě představí vážně laděnou psychologickou sondou do nitra citlivé ženy, která se vyrovnává s neodbytnou životní předtuchou.
Povídku Ireny Douskové Potřetí toho dne pro rozhlas připravil a natočil režisér Luboš Koníř, účinkují Taťána Kupcová a Jan Dvořák. poslouchejte Český rozhlas 3 - Vltava ve čtvrtek 9. června 2011 v 16:00.
Nejposlouchanější
-
Warren Adler: Válka Roseových. Případ velké lásky, která přerostla v totální nenávist
-
Kvintet. Jiří Adamíra, Viktor Preiss, Taťjana Medvecká a Josef Somr v komedii Karla Tachovského
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Nemilá příhoda. Satira na neutěšené poměry v ruské společnosti
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.