Intimní setkání s Václavem Havlem. Dopisy Olze v Divadle v Dlouhé režíruje SKUTR
Divadlo v Dlouhé poprvé uvede scénické zpracování dopisů Václava Havla, které psal z vězení mezi roky 1979 až 1983. Inscenaci Dopisy Olze představuje režijní tandem SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský – jako divadelně – pohybovo – hudební tvar asociativního rozvíjení textu dopisů o vnitřním světě člověka, který vstoupil do dějin.
Pokud šlo o život vnitřní, málokdy se někdo věnoval sebezpytu tak důkladně a zaznamenal ho tak výmluvně jako Havel v dopisech Olze. Prohlásil na konto dopisů, které napsal v průběhu čtyř let ve vězení Václav Havel, Michael Žantovský.
V době od 29. května 1979, kdy byl zatčen, do 7. února 1983, kdy byl po přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů převezen do nemocnice Pod Petřínem, napsal Václav Havel své ženě Olze Havlové celkem 165 dopisů. Literární kritik, redaktor a editor Jan Lopatka uspořádal z těchto dopisů knižní celek Dopisy Olze. Kniha vyšla v roce 1983 ve strojopisné Edici Expedice a v témže roce i v Edici Petlice. První kriticky ověřené vydání, které se opírá o rukopisné originály dopisů, vydalo v roce 1999 nakladatelství Torst. Z knižní předlohy vyšlo pro svou inscenaci režijní duo SKUTR, přibližuje jeden z režisérů Lukáš Trpišovský.
Dopisy Olze lze číst různě. Například jako kompaktní literární formu, tedy román v dopisech, kde téma hledá hrdina románu společně se čtenářem. Nebo to lze číst jako dokument doby anebo jako intimní setkání s Václavem Havlem. A o to poslední zmíněné bychom se rádi pokusili v naší inscenaci.
Lukáš Trpišovský
Inscenace Dopisy Olze je příležitostí pro pět hereček a čtyři herce, například Evu Hacurovou, Magdalenu Zimovou, Jana Vondráčka nebo Tomáše Turka.
Střídavě představují jednak Václava Havla jako personu, která je pisatelem dopisů. Představují i Olgu Havlovou, na kterou se v některých dopisech Václav Havel obrací, ale také Havlovy spoluvězně, případně anonymní dav.
Lukáš Trpišovský
Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka zasazují veškeré scénické dění do prostoru cely, která je obehnaná vysokými dřevěnými stěnami. Tomuto prostoru dominují obrovská kovová vrata. Muži i ženy jsou oblečeni do nepříliš slušivých a velikostí neodpovídajících kalhot, svetrů a košilí. Lukáš Trpišovský vysvětluje, že vizuální stránku inscenace chtěli v mnoha případech upozadit za textem, který podle něj překládá řadu zásadních myšlenek.
Samotný text a myšlenky v něm jsou – nechci říci komplikované – ale natolik významné, že jsme se s děním okolo snažili ustoupit, aby se diváci mohli soustředit na to, co se říká. Co se týče hudby, na jevišti se objeví čtyři kontrabasy a čtyři basové kytary. My jsme doslovně vyšli z prvního dopisu, ve kterém Václav Havel píše Olze. Doufá v něm, že jí jeho basa nezpůsobí příliš velké problémy. Nakonec ale tyto nástroje nabízí zajímavý hudební materiál, ze kterého vycházíme.
Lukáš Trpišovský