Indomita: Bellini, Donizetti, Verdi
„Jsem italská pěvkyně a svou kariéru jsem vybudovala v souladu se svými kořeny a s velkým respektem ke skladatelům, na jejichž odkazu je založena naše hudební historie,“ píše Eleonora Buratto v bookletu k nahrávce.
A pokračuje: „Toužila jsem představit některé skvělé scény z oper, ve kterých jsem buď už vystoupila, nebo se k jejich nastudování chystám… Název alba Nezkrotná sice výstižně popisuje mě samotnou, ale tváří v tvář velikosti hudby, kterou interpretuji, mi to připadá troufalé. Proto za ty opravdu nezkrotné považujte především Imogenu z Belliniho Piráta, Donizettiho Annu Bolenu a Lukrecii Borgii, Verdiho Lukrecii Contarini ze Dvou Foscariů a Minu z Arolda.“ (…) Buratto vládne poměrně velkým hlasem kovového lesku, přičemž vás překvapí lehkost, se kterou zpívá koloratury, a také absolutně vzrušující výšky. A samozřejmě nechybí ani smysl pro dramatickou stránku jednotlivých rolí včetně ukázkové výslovnosti zpívaného textu. Album je doslova nabité emocemi, s nimiž ovšem Buratto dokáže mistrně pracovat, aniž by ovšem upadla do stereotypu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále. Příběh malého pikolíka, který jde za svým snem
-
Peter Benchley: Čelisti. Strhující souboj člověka se žralokem bílým
-
Jack Black: Nemáte šanci. Příběhy z amerického podsvětí
-
Jiří Hájíček, Zuzana Říhová, Karel Poláček a další. Venkovské povídky českých spisovatelů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
