Holandští mistři všedního dne, současníci Jana Vermeera, jsou na „návštěvě“ v Londýně
V londýnské Queen´s Gallery můžete navštívit výstavu nazvanou Mistři všedního dne: Holandští malíři v době Vermeera. Představuje práce z doby „zlatého věku“ holandské malby.
Především to jsou Gerrit Dou, Pieter de Hooch a Jan Steen. A je tu také několik pláten od nikoho jiného než od Rembrandta. Jsou to ty úžasné obrazy, které přibližují obyčejný život, scény všedních dnů, třeba dívku krájející cibuli, jak ji v roce 1646 ztvárnil Gerrit Dou. Na svých plátnech zachytili tehdejší mistři možná vůbec poprvé plastický obraz způsobu života jedné země. Krajina s kanály, dunami a větrnými mlýny, statky, hospůdky, obyčejná městská stavení, postavy z téměř všech sociálních skupin, květiny, zvěřina, ryby, sýry a další nejrůznější zboží, to vše najdeme na olejomalbách z té doby.
Je na výstavě také nějaký obraz od samotného Vermeera?Ano, ale bohužel jen jeden, více jich totiž Královská sbírka nevlastní. Je to obraz nazvaný Šlechtic a dáma hrající na spinet, známý také jako Hodina hudby. Vermeer jej vytvořil v letech 1662 až 1665. Obvykle tento obraz visí v obrazárně Buckinghamského paláce, takže veřejnost jej může spatřit jen při pravidelném letním otevření tohoto královnina sídla. Před dvěma lety se také představil v londýnské Národní galerii na výstavě Veermer a hudba.
Takže třeba jeho proslulý obraz Dívky s perlou tu nenajdeme?Ne, za tímto obrazem, u nás je známý také jako Dívka v turbanu, se musíme vydat do Haagu, do tamní Královské obrazárny Mauritshuis. Queen´s Gallery totiž téměř výhradně představuje jen díla z Královské sbírky. I když na této výstavě jedna výjimka je, a to obraz Gerrita Dou Mladá matka, který je zapůjčen právě z Haagu. Ale kdo by chtěl vidět v Londýně další Vermeerova díla, může se vydat do Národní galerie, ta vlastní dva jeho obrazy, nebo do Kenwood House, kde je Vermeerova Kytaristka. Obě instituce jsou přístupné zdarma.
Vermeerovi je dnes připisováno pouhých 34 obrazů, u nichž si jsou odborníci jisti jeho autorstvím. Pracoval totiž velmi pomalu, ale o to pečlivěji. Ostatně nebyl mu dopřán dlouhý život, narodil se v roce 1632 ve městě Delft, kde také 15. prosince 1675 zemřel. Včera tedy od jeho smrti uplynulo 340 let. Vermeerovou smrtí skončila i zlatá éra delftské malířské školy. Přes Vermeerovu dnešní proslulost toho víme až překvapivě málo o jeho životě. Je známo, že se narodil v rodině krejčího, ale nezachovaly se žádné dokumenty o jeho mládí, ani o učednických letech. Do malířského cechu byl přijat v roce 1653, kdy se také oženil s Catharinou Bolnesovou. Přestože jeho žena pocházela ze zámožné rodiny a on sám byl váženým malířem, potýkal se stále s finančními potížemi. Celý život prožil v Delftu, v jehož archivech z té doby se jeho podpis objevuje často na dlužních úpisech. Zemřel v chudobě… Francouzský historik umění Marcel Brion kdysi napsal, že „Pieter de Hooch a Vermeer naslouchali v zamyšlení vnějším zvukům i vnitřnímu hlasu a vychutnávali chvíle uplývajícího času jako dokonalé lidské štěstí“.
Jak si vysvětlujete, že Vermeerovy obrazy jsou populární i u široké veřejnosti? Hrál v tom roli film Dívka s perlou?Ne, nemyslím, protože jeho dílo bylo populární dávno předtím, než v roce 2003 přišel tento film do kin. Například v roce 2001, kdy londýnská Národní galerie uspořádala výstavu Vermeer a delftská škola, byly vstupenky na ni vyprodány již několik týdnů dopředu! Podle mne jsou Vermeerova plátna oblíbená proto, že v dnešní až příliš uspěchané době dávají alespoň na chvíli pocit klidu a pohody. Nic v jeho obrazech není dramatické, i figurální malbu pojímá jako zátiší. Většinu jeho prací prostupuje jasné sluneční světlo. Není tedy náhodné, že jeho dílo začali obdivovat již impresionisté. A jeden z nejlepších současných britských výtvarníků David Hockney o něm prohlásil: „On je hvězda, vyčnívá dokonce i nad Pietera de Hooch, který byl okouzlujícím malířem.“
V úvodu jste také zmínil Rembrandta. Které práce jsou vystaveny od tohoto mistra?Od něj tu jsou dokonce čtyři plátna. Pro nás je nejzajímavější obraz nazvaný Stará žena, někdy je uváděn také jako Umělcova matka. Rembrandt jej vytvořil v letech 1627 až 1629. Pro nás je zajímavý tím, jak se dostal do Královské sbírky. Nedlouho po jeho dokončení, tedy v roce 1629, jej anglickému králi Karlu I. daroval sir Robert Kerr, jeho vyslanec u dvora českého krále v exilu, čili Friedricha Falckého. Připomeňme, že Friedrichova manželka, královna Alžběta, byla sestrou Karla I. A díky tomuto obrazu získal tehdy mladý Rembrandt, bylo mu pouhých třiadvacet let, mezinárodní věhlas.
Do kdy výstava Mistři všedního dne: Holandští malíři v době Vermeera v Londýně potrvá?Ještě dva měsíce, až do 14. února příštího roku, takže času na případnou návštěvu této výstavu je opravdu dost. A pokud by to někdo přece jen nestihl, tak může expozici vidět v Haagu, v tamním Mauritshuis bude otevřena od 29. září příštího roku až do 8. ledna 2017.
