Hobojistka Barbora Šteflová: V archivu Českého rozhlasu jsem našla skvělé skladby
Akademie s poetickým názvem Nástroj touhy a melancholie je vlastně rozhovorem, který vedl redaktor Viktor Velek s hobojistkou Barborou Šteflovou. Ústředním tématem bylo téma její disertační práce „Sólové a komorní skladby pro hoboj českých autorů: výběrový katalog 1969–2000“. Vzpomínky na výzkum, styky se skladateli, problematika metodologie katalogu a mnoho dalších dílčích témat doplňují hudební ukázky českých skladatelů 2. poloviny 20. století.
„Hobojová Akademie“ začíná poněkud nezvykle: pořádnou „masáží“ strojku a drobným rozehráním. Po této introdukci přichází na řadu úvod v podobě otázky více než očekáváné: proč si Barbora Šteflová vybrala právě téma určité části hobojové literatury, navíc s přesným vymezením časovým na období 1969–2000 a omezením na české skladatele.
„Důvodem byla absence takového titulu a navíc i touha vytvořit něco přehledného, co by umožnilo lepší orientaci při výběru repertoáru nejen mně, ale i kolegům, dramaturgům apod.,“ říká zástupkyně mladé interpretační generace a konkretizuje výzkumné pole. Podobné starší práce se zaměřovaly na jiná období, nebo nejsou tak detailní. Zde lze odkázat na práce Miroslava Hoška a Marlen Vavříkové.
Druhým větším zastavením jsou v rozhovoru zdroje, z nichž Barbora Šteflová čerpala informace. Vyzdvihla především vstřícnost archivu Českého rozhlasu (a Českého hudebního fondu) a Ochranného svazu autorského, neméně důležité bylo Hudební informační středisko:
Bez ochoty těchto institucí by nebylo možno katalog sestavit. Nezastupitelné místo ve výzkumu měla i Virtuální národní fonotéka, katalogy knihoven, monografie skladatelů či hráčů, slovníky, sborníky atd., ale nutné bylo projít i internet, např. databázi Musicbase. A také jsem prošla diplomové práce svých předchůdců. Inspirací pro mě byla magisterská práce Vojtěcha Havlíka z Filozofické fakulty Karlovy univerzity z roku 2007. Zpracovával pozůstalost skladatele Jana Hanuše. Tato práce vychází ze spolupráce Karlovy Univerzity s Muzeem hudby při zpracovávání pozůstalostí soudobých skladatelů. Velmi zajímavá byla i dizertační práce Martina Mazánka z filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Martin Mazánek psal o skladateli Jiřím Pauerovi a tato práce je výjimečná tím, že měl odvahu uchopit a popsat kontroverzní působení Jiřího Pauera za minulého režimu. Já sama jsem řadu skladatelů oslovila, většinou mi vyšli vstříc a poskytli informace.
Samotný katalog sestavený Barborou Šteflovou čítá přes šest set skladeb pro hoboj v obsazení do čtyř nástrojů nebo čtyř nástrojů s orchestrem. „To číslo je překvapivé nejen pro mě, vzhledem k tomu, že pan Hošek má ve svém katalogu českých a slovenských skladeb 790 skladeb za celou hudební historii až po rok 1969 v obsazení do 14 nástrojů. Umím si to vysvětlit: jak uchovávání, tak přístup k archivním materiálům je dnes nepoměrně snazší než v předešlých desetiletích a kontinuálně probíhá digitalizace archivních materiálů, takže se čím dál víc otevírá prostor pro pohodlné, účelné a úspěšné bádání dalších studentů.“ Vedle evidence skladeb nabízí katalog i odkazy na interprety, nahrávky, lokaci hudebního materiálu a další užitečné informace.
Rozhovor člení několik hudebních ukázek. Ve všech případech jde o skladby, které jsou v katalogu. Prostor tak dostává např. hudba Eduarda Dřízgy, Miloslava Ištvana či Jiřího Temla. „Kdyby bylo více času, určitě bych navrhla pustit i některou z hobojových skladeb Zdeňka Lukáše. Jsou tak krásné, že mu člověk promine i to, že se o hoboji vyjádřil jako o nástroji, který nemá ve spodním rejstříku piana a v horním mečí, a nesplňuje požadavky na sólový part“, doplňuje s humorem sobě vlastním čerstvá doktorka Fakulty umění Ostravské univerzity hobojistka Barbora Šteflová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
