Hledání čínské duše
Od 25. září do 28. prosince 2008 se můžeme v pražské Galerii Rudolfinum seznámit se třemi velikány současné čínské malby. Zhang Xiaogang, Fang Lijun a Feng Mengbo jsou představiteli umění čerpajícího z evropských tradic. Každý po svém však tvoří obrazy zračící čínskou realitu a senzitivitu.
Umění asijské oblasti je ve středu zájmu dramaturgie Galerie Rudolfinum už po několik let. První výstava čínské malby se zde uskutečnila v roce 1997. V současné době je malba médiem, které přitahuje umělce i publikum. Nynější výstava Čínská malba se tedy soustředí na klíčová díla tří malířů, která vznikala od 90. let do současnosti. Některé z obrazů byly vytvořeny přímo pro pražskou výstavu.
Zhang Xiaogang (narozen 1958, v české transkripci Čang Siao-kang) vystavuje dva typy obrazů těžící z evropského surrealismu. Velmi působivé malby s názvem Pokrevní pouto se inspirují rodinnou fotografií z doby kulturní revoluce. Účelem jeho skupinových portrétů není představit osobní historii rodiny, ale naopak veřejné dějiny. Ve tvářích čteme ducha doby, společné ideály a estetiku jedné generace. Tímto způsobem zachycuje Xiaogang tvář moderního Číňana. Avšak veřejné portréty mají svá tajemství, která nedokážeme vyslovit, zůstávají jen v naší představě. Ostatně určitou hrou jsou i rozličné oznaky zapíchnuté do klop stejnokroje postav. Každý z nich reprezentuje historickou osobnost. Obrazy jsou černobílé, pouze centrální figura je růžová až červená. Figury jsou propojeny tenkou červenou linií, jež mnohdy postavu také schematizuje. Důraz klade malíř na modelaci očí, jež se vpíjí do divákovy mysli. Od roku 2005 se Xiaogang zabývá také krajinomalbou. Opět vychází z fotografického či filmového média. Na plátnech se zjevují realistické detaily z vybledlých černobílých fotografií navozující vzpomínky dávno odváté časem. Některé krajiny, nebo spíše technické detaily v krajině, popisuje autor literárními texty oblíbených spisovatelů. Mezi nimi najdeme i dědictví Franze Kafky nebo Milana Kundery. V čínštině si je však mohou vychutnat jen sinologové. Ač mají Xiaogangovi malby na první pohled odosobnělý ráz, pozornému divákovi neujde snaha o odhalení osobního významu, o hledání duchovního jádra naší doby v čínském provedení.
Feng Mengbo (narozen 1966, česky Feng Meng-po) je nejen aktivním umělcem, ale i výtvarným teoretikem. Jeho jemné krajiny jakoby vyskočily z prastarých paravánů. Zdá se nám, že se jedná o něžné ilustrace k pohádkám. Skutečně na mnohých plátnech napočítáme devatero hor, pouští či moří. Pastelové barvy umocňují magický dojem. Podle rozpraskané malby bychom za autora obrazu mohli považovat některého ze starých čínských mistrů. Tak dokonalá je iluze Mengbovy malby. Za pohádkovou idylou stojí chladný počítačový program Bryce, jemuž Mengbo vtiskl dokonalý styl dávných předků. Umělec sice vytváří typickou čínskou scenérii. Po Číně však nikdy necestoval. Jak sám říká: "Je lepší se učit od předků než od přírody." Autor striktně dodržuje své tvůrčí teze. V krajině nepotkáme lidskou postavu a neexistují zde jiné stromy než borovice. Feng Mengbo je umělec velkých kontrastů. Kromě malby je v Galerii Rudolfinum také promítán brutální film Q3. Počítačová hra znázorňuje osudy vojáka-robota, jenž uniká před střelbou z děla.
Fang Lijun (narozen 1963, česky Fang Li-ťün) se zřetelně navrací do evropského baroka. Řeší problém zachycení a zobrazení světla. Lijunova velká plátna mají výraznou religiózní příchuť. Cítíme se jako při pohledu do kopulí barokních katolických kostelů. Obrazy zachycují dění mezi nebem a zemí, jakýsi let do nebe, jehož se účastní motýli, netopýři, včely a čápi doprovázeni andílky. Monumentalitu umocňuje umístění roje, do něhož se všichni slétají, ve zlatém řezu plátna. Divoká mračna se mísí se vzdutými mořskými živly. Kromě obrazů harmonie nebeské klenby najdeme na výstavě také figurální malby; jejich protagonistou je vlastní podobizna autora obklopená letní atmosférou. Velké květy růží vytvářejí houštinu a skrze ni nakukujeme do blaženého světa bez mráčku.
Všichni tři umělci vedou zápas s rychle se měnící čínskou realitou, s překotným rozvojem, jenž zahlcuje lidskou paměť, stírá hranici mezi realitou a fikcí. Ve svých dílech navozují atmosféru věčného časového vzduchoprázdna, kde není hranice mezi přítomností, současností a minulostí.
V rámci doprovodných programů se návštěvníci mohou zúčastnit komentovaných prohlídek s Petrem Nedomou 30. října, 13. listopadu a 11. prosince vždy od 16 hodin. 6. listopadu promluví Ladislav Kesner o Současném čínském experimentálním umění. 2. prosince se uskuteční koncert skupiny Magnetik. V nabídce jsou také edukativní programy pro děti nebo seniory. Výstava je veřejnosti přístupná denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.
Nejposlouchanější
-
Eric Westphal: Koncert v oranžérii. Zkouška smyčcového kvarteta jako komedie
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Ladislav Grosman: Rendez-vous strýce Davida. Ořechová postel
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta





