Hector Berlioz 220! Hudba a osobnost francouzského skladatelského génia a reformátora orchestru pohledem Ilji Hurníka
Heinrich Heine přirovnal Berlioze ke kolosálnímu slavíkovi a ke skřivanu velikosti orla. Sám Berlioz napsal: „Hudba je nejbásnivější, nejmohutnější a nejživější ze všech umění. Měla by být z nich nejsvobodnější, dosud však není.“ Reprízu pořadu, který roku 2011 připravil Ilja Hurník, uvádíme u příležitosti 220. výročí narození Hectora Berlioze.
„Historikové označili Berlioze jako začátek novoromantismu. To označení je trochu zavádějící. Pravda, po romanticích Schumannovi a Chopinovi vnesl do hudby mnoho nového: Sblížení hudby se slovem. Hudbu programní, tj. takovou, která vypráví. Mohutné obohacení zvukové. Uvolnění sonátové formy. Ale tím vším pozvedl a prožhavil romantismus nad všechno romantické. Tedy spíš než novo-romantik, super-romantik!“
Své osobité úvahy Ilja Hurník rozvádí na pozadí vybraných kompozic Hectora Berlioze. Zazní Římský karneval (Berlínské filharmoniky řídí Claudio Abbado), Fantastická symfonie (Francouzský národní rozhlasový orchestr řídí Leonard Bernstein), výběr ze symfonie Harold v Itálii (s violovým sólem Josefa Suka a s Českou filharmonií, kterou řídí Dietrich Fischer-Dieskau) a ukázka z monumentálního Requiem (zpívá Ernst-Senff-Chor, hrají Berlínští filharmonikové, řídí James Levine).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Maxim Gorkij: Stařík. Karel Höger a Ladislav Pešek v kriminálním dramatu ze staré Rusi
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Martička, Tajemný nález profesora Zachariáše, Fanynka a další povídky Eduarda Basse
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
