Hašek a spol. S Milošem Štědroněm o humoru v hudbě, literatuře a životě

Bét nebo nebét, to je to, vo co toť de
Eši je pro duch dustojňéši snášet
Ráne a trefe sodbe
Nebo se před spóstó pruserů zachránit zbraňó
Abe bel se vším konec. Homřít, spat
A nic dál…


W. Shakespeare: Hamlet − monolog, do centrální hanáčtiny přeložili Dušan Šlosar a Miloš Štědroň

Zhruba před devíti lety Miloš Štědroň zkomponoval cyklus madrigalů, kánonů, motet a fónických objektů na citáty z Haškova románu „Osudy dobrého vojáka Švejka“ pro pěvecké sdružení Affetto Jana Mikuška. A v jedné žižkovské restauraci o „svém“ Jaroslavu Haškovi vyprávěl do vltavského Silvestra věnovaného Jaroslavu Haškovi a Bohumilu Hrabalovi. Štědroňovo vyprávění prostupovalo několik skladeb ze zmíněného alba. Volba Žižkova byla symbolická, protože tato pražská čtvrť je pro Haškovy příznivce místem zaslíbeným, neboť právě tam začal Jaroslav Hašek psát román Osudy dobrého vojáka Švejka. A právě toto haškovské vyprávění se stalo východiskem „jubilejního“ pořadu nazvaného Hašek a spol. 

Čtěte také

Miloš Štědroň představuje svou hudbu. O své vážné i nevážné tvorbě hovoří jubilující skladatel a muzikolog

Tentokrát jsme natáčeli v Brně, které s Haškovým životem a dílem nemá k naší lítosti nic společného. Ale dost možná nějaký haškolog v Brně někdy nějakou Haškovu stopu objeví. Miloš Štědroň v pořadu hovoří o svých oblíbených knihách, při jejichž četbě se směje, o svém spolužáku ze základky Frantovi Kocourkovi a brněnské bohémě a také o svých překladech Hamleta, Máchy nebo Březiny do hanáčtiny. A právě Štědroňův přednes části Hamletova proslulého monologu, který do hanáčtiny přeložil s Dušanem Šlosarem, představuje jeden z vrcholů našeho pořadu.