Hans Pfitzner: Palestrina. Vzácně uváděná opera o italském mistrovi, který zachránil hudbu před likvidací
Palestrina Hanse Pfitznera z roku 1917 na jevišti Vídeňské Státní opery. V Operním večeru uvádíme uvedli záznam jedinečného představení.
Poslechněte si záznam raritního hudebního dramatu, o němž se mluvilo jako o „Meisterwerku“ 20. století. Těšit se můžete na snímek ze Státní opery ve Vídni, který do výměnné sítě nabídla Evropská vysílací unie, a ve kterém se v titulní roli představil tenorista Michael Spyres. Sbor a Orchestr Vídeňské Státní opery vede dirigent Christian Thielemann.
Předobrazem hlavní postavy Pfitznerovy opery je reformátor gregoriánského chorálu Giovanni Pierluigi da Palestrina. I když napsal některé světské madrigaly, drtivou většinu svého díla tvořil pod záštitou církve. Narodil se v malém městečku Palestrina u Říma. Od dvanácti let byl vokalistou římského chrámu Sancta Maria Maggiore, od devatenácti se stal hlavním kapelníkem a varhaníkem v rodné Palestině. Od roku 1551 působil jako kapelník Capelly Giulia a od roku 1555 Sixtinské kaple v Římě.
Opera, která byla poprvé uvedena v době vrcholící první světové války v roce 1917 v Mnichově, vypráví na pozadí Tridentského koncilu legendu o renesančním skladateli, který v tvůrčí extázi během jediné noci vytvoří mistrovské dílo, jímž smíří církev s kontrapunktickou hudbou a zaslouží se o záchranu celé hudební tradice před zničením.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
John Galsworthy: Sága rodu Forsytů. Hvězdně obsazená dramatizace románu nositele Nobelovy ceny
-
Federico Fellini: Lavička v parku. Rozhlasová hra slavného režiséra s Bárou Hrzánovou v hlavní roli
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Shocking Comfort, Neuvěřitelné historie a další povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
