Guzel Jachina: Zulejka otevírá oči. Příběh ženy čelící nesvobodě ve Stalinově Rusku

Děj se odehrává v Sovětském svazu v období let 1930–1946. Začíná v zimě roku 1930 v zapadlé tatarské vesničce, ve které žije – tak, jak žila i její babička a matka – třicetiletá tatarská žena. Její svět, tvořený především starostí o hospodářství a muže s tchyní, se dramaticky promění v momentě, kdy se shodou okolností dostává jako kulakova manželka do transportu na Sibiř.

Žena, uvyklá na nesvobodu uvnitř krutě patriarchální rodiny, se stává nesvobodnou přesídlenkyní. Přestože nové područení není o nic lepší, Zulejka má šanci začít hledat samu sebe. Volnou předlohou pro portrét hlavní hrdinky se autorce stala babička, která byla coby kulacký živel v roce 1930 deportována na Sibiř, kde prožila dlouhých šestnáct let.

Guzel Jachina (*1977) se narodila v Kazani, hlavním městě Tatarstánu, do rodiny lékařky a inženýra. Na státní univerzitě vystudovala fakultu cizích jazyků, posléze absolvovala na filmové škole v Moskvě scenáristiku, kterou dokončila v roce 2015. Jako spisovatelka debutovala v literárních časopisech Něva a Okťabr dvěma krátkými povídkami.

V roce 2017 vyšel česky její román Zulejka otevírá oči, který se stal světovým bestsellerem a také předlohou televizního seriálu. Stejnou literární senzací se stal i další román Děti Volhy. Do češtiny přeložil Jakub Šedivý i v pořadí třetí román, a sice Vlak do Samarkandu. Guzel Jachina má v Rusku kromě obdivovatelů i odpůrce. Začátkem března 2022 totiž veřejně odsoudila invazi na Ukrajinu.