Guzel Jachina: Zulejka otevírá oči. Příběh ženy čelící nesvobodě ve Stalinově Rusku
Debut mladé tatarské spisovatelky je napsán ve stylu klasických ruských románů, ve kterých se podrobně zkoumá úděl člověka na pozadí velkých dějinných událostí. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Děj se odehrává v Sovětském svazu v období let 1930–1946. Začíná v zimě roku 1930 v zapadlé tatarské vesničce, ve které žije – tak, jak žila i její babička a matka – třicetiletá tatarská žena. Její svět, tvořený především starostí o hospodářství a muže s tchyní, se dramaticky promění v momentě, kdy se shodou okolností dostává jako kulakova manželka do transportu na Sibiř.
Žena, uvyklá na nesvobodu uvnitř krutě patriarchální rodiny, se stává nesvobodnou přesídlenkyní. Přestože nové područení není o nic lepší, Zulejka má šanci začít hledat samu sebe. Volnou předlohou pro portrét hlavní hrdinky se autorce stala babička, která byla coby kulacký živel v roce 1930 deportována na Sibiř, kde prožila dlouhých šestnáct let.
Guzel Jachina (*1977) se narodila v Kazani, hlavním městě Tatarstánu, do rodiny lékařky a inženýra. Na státní univerzitě vystudovala fakultu cizích jazyků, posléze absolvovala na filmové škole v Moskvě scenáristiku, kterou dokončila v roce 2015. Jako spisovatelka debutovala v literárních časopisech Něva a Okťabr dvěma krátkými povídkami.
V roce 2017 vyšel česky její román Zulejka otevírá oči, který se stal světovým bestsellerem a také předlohou televizního seriálu. Stejnou literární senzací se stal i další román Děti Volhy. Do češtiny přeložil Jakub Šedivý i v pořadí třetí román, a sice Vlak do Samarkandu. Guzel Jachina má v Rusku kromě obdivovatelů i odpůrce. Začátkem března 2022 totiž veřejně odsoudila invazi na Ukrajinu.
Související
-
Prodlouženo do 7. 4.John Galsworthy: Ostrov pokrytců. Satirický obraz anglické buržoazie
Typický představitel privilegované společnosti Richard Shelton, zasnouben s dívkou ze zámožné aristokratické rodiny, objevuje svět vyděděných a utlačených...
-
Johann Wolfgang von Goethe: Viléma Meistera léta tovaryšská aneb Odříkání
Četba na pokračování z rozsáhlého nedokončeného románu německého klasika. Z překladu Kamily Jiroudkové připravila Alena Heroutová. Účinkuje Igor Bareš. Režie Vlado Rusko.
-
Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka
Hynek Čermák čte ze vzpomínek muže, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do odboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
