Gertrude Urzidilová: To, co píšu, domov je mi. Portrét pražské německé básnířky židovského původu
Gertrude Urzidilová se narodila v roce 1898 v Golčově Jeníkově v rodině rabína, později žila a studovala v Praze. Na počátku německé okupace s manželem emigrovala, zemřela v roce 1977 v New Yorku. V americkém archivu je dnes uložena její nevelká literární pozůstalost s konvolutem asi padesáti básní. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Z literární pozůstalosti Gertrudy Urzidilové je zřejmé, že v její tvorbě existovala dvě období, kdy se psaní poezie věnovala intenzivně – v letech 1930 až 1938 publikovala bezmála čtyři desítky německy psaných drobných básní v Prager Tagblattu. Jejím motivickým těžištěm je z velké části prožitek šumavského venkova, kam pravidelně jezdila na letní pobyty se svým mužem a literárními přáteli, často ve stopách Adalberta Stiftera. K poezii se vrátila v posledním desetiletí svého života, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy do jejího díla proniká americká zkušenost.
Související
-
Audun Mortensen: Out of office reply. Básně mediálního věku
Poezie pro „existenciálně zmatené hipstříky, deprimované odborníky gender studies, teenagery, freelancery, osamělé studenty a veselé rodiče dětí předškolního věku“.
-
Blanca Varela: Naše bdění je naším lesem. Listování v poezii významné peruánské básnířky
Blanca Varela dlouho zůstávala ve stínu slavnějších kolegů, ale možná proto si zachovala naprosto svébytný hlas, vzdáleně ovlivněný jak surrealismem, tak orientální poezií.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.