Georges Rodenbach: Mrtvé Bruggy

Belgický frankofonní básník, prozaik a dramatik Georges Rodenbach (16. 7. 1855 – 25. 12. 1898) stál v čele literárního hnutí Mladá Belgie. Povoláním byl advokát, záhy se však začal plně věnovat literatuře. Od r. 1887 žil v Paříži, účastnil se Mallarméových úterků a schůzek u bratří Goncourtů. Jeho polohou byl stesk po domově, melancholie, podzim a tichá krása, v níž tonou města jeho rodné Belgie. Nostalgická lyrika jeho veršů je poplatná parnasismu i symbolismu.

Básnické sbírky: Smutky (1879), Bílé mládí (1886), Z říše ticha (1891), Zrcadlo rodného nebe (1898). Prózy: Mrtvé Bruggy (1892), Zvoník (1897), Strom (1899).

Rodenbachovo mistrovské symbolistní prozaické dílo Mrtvé Bruggy sugestivně popisuje kouzlo vlámské krajiny a provinční život v prastarých Bruggách. Próza vycházela nejprve na pokračování v listu Le Figaro (únor 1892), knižně pak v druhé půli téhož roku v nakl. Flammarion.

Téma hlubokého vztahu ke starému městu se v Rodenbachově díle objevilo již v r. 1891 v básnické sbírce Z říše ticha: „Ó, město, sestro má, jíž se podobám...“ O rok později se v novele Mrtvé Bruggy k tomuto tématu vrátil a učinil z města Bruggy „hlavní postavu“ svého vyprávění. Město je jednak všudypřítomným prostředím, v němž se odehrává příběh ovdovělého Huguesa Viana, ale i jakýmsi zrcadlem a jedním ze zdrojů duševních stavů literární postavy.

Pohled na noční Bruggy |foto: Fotobanka stock.xchng

V této „studii vášní“ (autorova slova z úvodu ke knize) se vypráví prostý příběh: ovdovělý Hugues blouznivě vzpomíná na milovanou zesnulou manželku. Při jedné procházce starým městem se mu zdá, že objevil ženu, která se jí podobá. Postupně však zjišťuje, že zdánlivá dvojnice jeho manželky je jen obyčejná povrchní a vulgární žena.

Příběh vyvrcholí velmi dramaticky v průběhu náboženských svátků. Mistrovská novela belgického autora obsahuje četné pasáže, kde text přechází v jakousi báseň v próze: takovéto dílo mohl napsat jen člověk, který do hloubky pronikl do spletité duše starého západoevropského města a který svému vyprávění dokázal dát podobu jednoduchého, leč symbolického příběhu.

Z doslovu překladatelky Jany Dratvové: „Jde o idealizaci zbožňovaného města v jeho nečasovosti a přízračnosti, o pouhou evokaci města-postavy určeného civilizací k zániku, o kvintesenci symbolistní poetiky ovlivněné tajemnem exotického severu.“

Účinkuje: Ivan Řezáč

Autor: Georges RodenbachPřeklad: Jana DratvováPřipravila: Barbora BukovinskáRežie: Vlado Rusko