Genomické studie evropských populací
Rozsáhlé celoevropské genomické studie ukázaly, nakolik jsou si jednotlivé národy a skupiny obyvatel příbuzné a nakolik vzdálené – a přinesly v tomto směru nejedno překvapení.
Nakolik jsou si jednotlivé populace v Evropě geneticky příbuzné a nakolik jsou odlišné? To v průběhu desetiletí zjišťovaly rozsáhlé celoevropské populačně genomické studie, v nichž se vědci z různých institucí zaměřili na přibližně 100–500 tisíc tzv. genetických znaků rozložených po všech chromozomech.
To umožňuje s poměrně velkou pravděpodobností určit, do jaké míry jsou dané populace příbuzné nebo se liší. Na výsledky se Jana Olivová zeptala profesora Milana Macka, přednosty Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Praze Motole, který se na výzkumu podílel.
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
