Gastronomický silvestr na Vltavě
Gastronomický silvestr aneb polární záře v kuchyni ve vltavském vysílání 31. prosince 2012.
Monografická silvestrovská celodenní vysílání mají ve vltavském programu už svou tradici. Před lety jsme ji zahájili s brouky. Udivilo nás, že jsme s tímto tématem, které se nám zpočátku zdálo poněkud obskurní, „pokryly“ bezmála čtyřiadvacetihodinové vysílání. V dalších letech jsme na silvestra zkoumali vodní živel, následoval zločin a trest, umělé bytosti, železnice, oheň, vzduch, Anglie, rakousko-uherské časy a letos jsme se rozhodli pro svět, chcete-li kontinent, vůní, chutí, barev... pro gastronomii. Na naší volbě není nic překvapivého, troufám si tvrdit, že gastronomie lidstvo provází ještě déle než například „nejstarší řemeslo“. Hostiny v podání Petronia, Rabelaise nebo Hrabala patří k těm nejskvostnějším pasážím v dějinách světové literatury.
A vzhledem k tomu, že jsme se celý letošek věnovali kultuře severu, pak asi naše posluchače určitě neudiví v titulku naznačená mrazivá zápletka. Ale hned na úvod chci zdůraznit, že gastronomie je oborem, kde nic nemá přehánět, kde je nutné vyvažovat extrémy, kde už v dávné historii ti nejlepší gastronomové hledali rovnováhu, neboť je-li něčeho příliš, tak se to velmi brzy přejí. Po hodech byl měl následovat půst, sladké by nemělo exkomunikovat kyselé, studené by se mělo střídat s teplým. Gastronomické inspirace a nápady budeme hledat jako obvykle ve všech vltavských žánrech: v próze, poezii, dramatu, dokumentu, hudbě a samozřejmě v historii.
O hledání harmonieHledání harmonie se v našem silvestrovském pořadu projeví i ve dvou seriálech, které budou naším vysíláním prostupovat. Václav Malovický připravuje seriál Jak chutná Skandinávie (šest kulinárních kapitol o chutích švédských), finských, norských. Vybírám stručný popis aspoň tří kapitol: O tom jak se slaneček stal první a populární smaženou rybou i v Čechách, o všelikých ochucených heryncích a sledích.
Jak Bedřich Smetana naučil Švédy českou svíčkovou, aneb o mase sobím, ba i losím.A také o kuchyni norské či laponské, ale zejména o nikdy nechybějící smetaně… A také o brusinkách a koření.
O bitvě u Jankova, od třicetileté války k masovým kuličkám IKEAZ nejkrvavější bitvy této války, kdy Švédové rozdrtili císařskou armádu se dochoval slogan „dopadnout jak Ketz u Jankova“ podle padlého generála Getze Bavorské jízda, která se náhle objevila ve švédském týlu, mohla rozhodnout bitvu. V cestě k vítězství však stál švédský tábor a bavorští jezdci se místo na nepřítele vrhli na švédské zásoby. Jednou z překvapivých kořistí byly švédské zásoby mletého masa připraveného na smažení tradičních kuliček.
Eliška Závodná připravuje seriál Dějiny (jako) na talíři. Také z Eliščiných kapitol vybírám tři titulky, které přiblíží rozsah jejího gastronomického rozletu:
Francois René Chateaubriand a jeho kuchař Montmireil (a samozřejmě biftek), Grimod a jeho Almanach labužníků aneb Jak to bylo s předchůdci Michelina, Michelin – od pneumatik ke „hvězdám“ – příběh jednoho slavného bedekru.
Mráz versus teploChlad i žár se objeví ve čtyřdílném pořadu Petra Dorůžky. K prvnímu dílu svého cyklu, k Požáru v severské kuchyni autor napsal anonci: Na severu slouží kuchyně nejen gastronomii, ale i domácímu muzicírování, zvláště když to je jediná místnost v domě, kde se topí, zatímco venku mrzne až praští. V severských kuchyních se tančí, hraje i zpívá, a není tedy divu, že skotská skupina Chieftains pojmenovala jedno ze svých stěžejních alb Fire in the Kitchen, Požár v kuchyni, a natočila je s řadou severských hostí. Obsah jiného dílu nazvaného Jambalaya, gumbo a jiné pochoutky kreolské kuchyně jižní Louisiany popisuje Dorůžka následovně: Před 250 lety se v bažinatém ústí Mississippi usadili francouzsky mluvící uprchlíci z Kanady. Dnes jsou známí pod etnickým označením Cajun a svět jim vděčí za lahůdky tak často citované v písňových textech, jako je jambalaya či gumbo. Cajunům se podařilo vytvořit i několik hudebních novotvarů, včetně louisianského blues zvaného zydeco.Na mráz se soustředí ve svém pořadu Gelato lirico Ivan Ruml, který vybíral z operních a baletních scén, písňových cyklů, kantát, melodramů odehrávajících se alespoň zčásti v zimě, například Její pastorkyňa, Na starém bělidle, Schubertova Zimní cesta, Čajkovského Evžen Oněgin.
Dahl, Kafka, Hašek, barová literatura a zmrzlina s chutí chobotniceZa všechny osvědčené literáty, kteří se v našich silvestrech objevují jmenujme Roalda Dahla, jehož předkové pocházejí z Norska, Franze Kafku (o jeho chutích, dietách, způsobech stolování stejně originálních jako jeho psaní bude vyprávět germanista a překladatel Josef Čermák). Jiří Vondráček z literární redakce připravil k natáčení tři povídky od Jaroslava Haška: Vařím si vejce naměkko, Zkažené ruské rybičky, Povídka pro chudé děi.. Z textů Bohumila Hrabala vybral povídku Na zahrádce ze sbírky Slavnosti sněženek o panu Karlovi s obrovským břichem, který vypráví o jídle a o své nenažranosti, o „školení“ salámů, které nikdy „nevyškolí“...V letošním vltavském silvestru se objeví témata a jména v tomto programu dosud neznámá: s Milenou M. Marešovou se budeme věnovat svéráznému literárnímu fenoménu, a to barové literatuře. Severní náladu přinese povídka Selmy Lagerlöfové Člověk nemá nikdy myslit o nešťastném kuchaři, který chtěl konat dobro a vždycky něco pokazil. Zavítáme i do Japonska. Klára Macúchová popíše tamní kulinářské kreace moderní doby: zmrzlinu s příchutí chobotnice, smetanový krém - sladký! - s rokfórem, pivo s wasabi. Absint, ryzce na másle a lyrika z uzenářské kuchyně Do přípravy silvestrovského pořadu se pravidelně zapojuje kolega z literární redakce Petr Turek, který na každé silvestrovské téma najde případné povídky Alphonse Allaise, francouzského spisovatele a humoristy, a ty pro náš pořad premiérově přeloží. Francouzský spisovatel a humorista Alphonse Allais o svém původu prohlásil: „Po matce Normanďan, po jednom z otcových přátel Bretonec...“ Byl jedním z vůdčích představitelů tzv. montmartreské bohémy, členem spolku Hydropatů (tj. odpůrců pití vody...), psal texty pro slavný kabaret Chat Noir.
Allaise i v letošním silvestrovském výběru, v pořadu Absintové a jiné příběhy potvrzuje své renomé mistra absurdních nápadů a stručného, úsporného stylu. Názvy jednotlivých textů – Absinty, Dáme si vinný aperitiv, Kapitola VII., v níž Kapitán Kap dává mistrovskou lekci ve společenském chování jednomu ignorantskému, evropskému a vytřeštěnému barmanovi, Panenka s absintem a Buďme střízliví výmluvně naznačují, jaké je jejich společné téma.
Jestliže Petr Turek pokaždé pro silvestrovskou inspiraci sáhne po Allaisovi, pak další pravidelný účastník vltavských silvestrů z literární redakce, Miloš Doležal, přichází vždy s jinými nápady. Tentokrát připravuje pořad Pan Wolodyjowski za stolem. Natáčel ho ve světoznámé varšavské restauraci U Fukiera na Rynku Starého Města s legendárním polským novinářem, reportérem a spisovatelem Miroslawem Ikonowiczem (a dále s majitelem podniku a kuchařem) o polském jídle, ostrých nožích a ryzcích na másle. Miloš Doležel na poslední letošní vltavské vysílání chystá ještě pořad Buřty, párky, plecko uzené, lyrika z uzenářské kuchyně Josefa V. Jabulky ctěného píseckého řezníka a uzenáře, s mohutným pěstěným knírem, který byl nejen milovníkem uzenin, ale také poezie, kterou sám psával po večerech u lampy, když už neměl mastné ruce ani zástěru. Některé z nich vydal ve sbírce Lyrika z uzenářské kuchyně.
Na závěr svého silvestrovského článku mohu už jen poznamenat: na Silvestra si nalaďte Vltavu, nebudete litovat a nezapomeňte, že i rok 2013 u nás zahájíme horoskopem vltavského hvězdopravce Vítězslava Čížka.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
