Gao Xingjian opět v Praze
Ve čtvrtek 25. října byl hostem odpolední Mozaiky čínský dramatik, prozaik, malíř a filmový tvůrce Gao Xingjian (1940), nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2000. Během Kulturní revoluce musel řadu svých knih zničit, znovu začal publikovat až v osmdesátých letech, od roku 1988 žije ve Francii.
Do České republiky přijíždí po dvou letech od návštěvy Festivalu spisovatelů Praha (2010). Vystoupí v Centru současného umění DOX, zavítá i na festival dokumentárních filmů do Jihlavy a rovněž přijede podpořit vydání českých překladů svých knih. Bezesporu událostí je výbor z Gaovy dramatické tvorby Druhý břeh, představující sedm divadelních her a dva teoretické eseje o divadle a hereckém umění (připravený nakladatelstvím Na Konári).
V říjnu vyšlo i dlouho očekávané druhé vydání Hory duše, obohacené o nedávno objevené Gaovy fotografie z putování po Číně, a také jeho druhý román Bible osamělého člověka, právě o době který popisuje dramatický zápas o přežití ve víru čínské Kulturní revoluce (Academia). Do češtiny jeho práce překládají Zuzana Li, Michaela Pejčochová – a zvláště Denis Molčanov, který rozhovor Petra Šrámka s Gao Xingjianem tlumočil.
O postavení čínského spisovatele Gao Xingjian v přednášce při převzetí Nobelovy ceny uvedl: „Čínskou literaturu dvacátého století vyprázdnil a téměř udusil právě politický diktát; jak literární revoluce, tak revoluční literatura vynesly nad literaturou i jedincem rozsudek smrti. (...) Literatura přesahuje ideologii, hranice národů i rasové povědomí stejně zásadně, jako existence jedince přesahuje ten či onen -ismus.“
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
