Gadrew Way

(…) Obecně platí, že akustické parametry jsou věc, na kterou Gadrew Way hodně myslely. Nahrávka je díky výlučnému použití smyčcových nástrojů zbarvená do nazlátlých a hřejivých odstínů. Vermelho má ve svém pěveckém projevu něco zvláštního. Je to pocit, že je schopna uzpívat a utáhnout svým hlasem úplně všechno. Veškeré nervy drásající emoce, které se často skrývají v textech lidové poezie, cítí tato zpěvačka s neomylným instinktem, jaký u nás dosud dokázala rozvibrovat jen Iva Bittová. Líbí se mi, že Gadrew Way mají svůj styl nejen ve výběru a uspořádání hudby, ale také v grafické podobě alba. Ta obnáší hravost a nadhled: Dámy se nechaly vyportrétovat na přední stranu obálky, ale jejich cílem nebylo zalíbit se. Jejich portréty jsou karikaturami se vším, co tato pichlavá a ostentativní oblast výtvarna obnáší. Je to sympatické gesto, neboť dámy se mohly také vyfotit na kapotě naleštěného bouráku, jak bývá někdy i v klasice zvykem. (…)

Nahrávka vyšla u labelu Garbage Records.