Gabriel Laub: Hovory s ptákem

Gabriel Laub (1928–1998) se narodil jako syn židovského obchodníka. Po vypuknutí války rodina žila nejprve ve Lvově, poté byla deportována na Ural, aby nakonec pobývala v uzbekistánském Samarkandu. Rok po válce se Laub vrátil do Polska, avšak zanedlouho přesídlil do Prahy, kde v roce 1951 vystudoval žurnalistiku. Živil se jako novinář, překladatel a tlumočník. Po okupaci v roce 1968 emigroval přes Vídeň do Hamburku, kde se prosadil jako jeden z největších humoristů německého jazyka. Literární dráhu Laub začal v šedesátých letech v českém tisku publikováním aforismů a krátkých satirických próz. V Německu se věnoval zejména tvorbě fejetonů a esejů, z nichž sestavil a vydal několik knih. Mimořádnou pozornost vzbudil jeho román Povstání tlouštíků (1983). Laub se stal členem Akademie svobodných umění v Hamburgu, v letech 1978–1982 byl předsedou exilového PEN klubu německé jazykové oblasti.

Prvním z partnerů filozofických dialogů v Hovorech s ptákem je jako zástupce lidského rodu člověk, druhým pak jakožto zástupce zvířecí říše starý a moudrý dravec, toho času usídlený v kleci zoologické zahrady. Autor, bytostný ironik, využívá tohoto neobvyklého setkávání k pronikavému pohledu na počínání lidí.

Opeřenec se jako bystrý pozorovatel lidských mravů, činů a všemožných pošetilostí, snaží přijít na kloub tomu, co mu člověk vykládá, a poměřuje to zkušenostmi svými i zkušenostmi jiných zvířat. V bystrých dialozích se tak konfrontují názory, postoje a celé životní filozofie těchto živočišných druhů. Oba si berou na paškál nejobyčejnější záležitosti člověka v lidském společenství a jejich prostřednictvím postihují obecnější zákonitosti: příčiny válek, civilizační trendy, střet bohatství a chudoby, vykládání historie atd.

Kniha je sžíravou kritikou iluzí o nadřazenosti lidské rasy, kritikou zastírání věcného boje o moc a postavení ve společenské hierarchii či tvrzení o ušlechtilosti našich citů a životních cílů – je tudíž nasnadě, kdo z tohoto relativizujícího a demytizujícího střetnutí vychází vítězně.

Autor místo myšlenkových ekvilibristik, zastírajících podstatu problémů, volí prostá a přesná slova a věci pojmenovává pravými jmény. Filozofování snáší z nadlidských výšin a vrací mu primární význam a hodnotu.

Účinkuje: Jana Stryková

Překlad: Ervín Hrych a Eduard Světlík
Připravil: Petr Turek
Režie: Martina Schlegelová

Natočeno v roce 2015.