SERIÁL

Gabriel Laub: Hovory s ptákem

Dravý pták (ilustrační fotografie)

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Humorně laděné filozofické dialogy člověka s dravcem z pera česko-polského spisovatele. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Gabriel Laub (1928–1998) se narodil jako syn židovského obchodníka. Po vypuknutí války rodina žila nejprve ve Lvově, poté byla deportována na Ural, aby nakonec pobývala v uzbekistánském Samarkandu. Rok po válce se Laub vrátil do Polska, avšak zanedlouho přesídlil do Prahy, kde v roce 1951 vystudoval žurnalistiku. Živil se jako novinář, překladatel a tlumočník. Po okupaci v roce 1968 emigroval přes Vídeň do Hamburku, kde se prosadil jako jeden z největších humoristů německého jazyka. Literární dráhu Laub začal v šedesátých letech v českém tisku publikováním aforismů a krátkých satirických próz. V Německu se věnoval zejména tvorbě fejetonů a esejů, z nichž sestavil a vydal několik knih. Mimořádnou pozornost vzbudil jeho román Povstání tlouštíků (1983). Laub se stal členem Akademie svobodných umění v Hamburgu, v letech 1978–1982 byl předsedou exilového PEN klubu německé jazykové oblasti.

Prvním z partnerů filozofických dialogů v Hovorech s ptákem je jako zástupce lidského rodu člověk, druhým pak jakožto zástupce zvířecí říše starý a moudrý dravec, toho času usídlený v kleci zoologické zahrady. Autor, bytostný ironik, využívá tohoto neobvyklého setkávání k pronikavému pohledu na počínání lidí.

Opeřenec se jako bystrý pozorovatel lidských mravů, činů a všemožných pošetilostí, snaží přijít na kloub tomu, co mu člověk vykládá, a poměřuje to zkušenostmi svými i zkušenostmi jiných zvířat. V bystrých dialozích se tak konfrontují názory, postoje a celé životní filozofie těchto živočišných druhů. Oba si berou na paškál nejobyčejnější záležitosti člověka v lidském společenství a jejich prostřednictvím postihují obecnější zákonitosti: příčiny válek, civilizační trendy, střet bohatství a chudoby, vykládání historie atd.

Kniha je sžíravou kritikou iluzí o nadřazenosti lidské rasy, kritikou zastírání věcného boje o moc a postavení ve společenské hierarchii či tvrzení o ušlechtilosti našich citů a životních cílů – je tudíž nasnadě, kdo z tohoto relativizujícího a demytizujícího střetnutí vychází vítězně.

Autor místo myšlenkových ekvilibristik, zastírajících podstatu problémů, volí prostá a přesná slova a věci pojmenovává pravými jmény. Filozofování snáší z nadlidských výšin a vrací mu primární význam a hodnotu.

Účinkuje: Jana Stryková

Překlad: Ervín Hrych a Eduard Světlík
Připravil: Petr Turek
Režie: Martina Schlegelová

Natočeno v roce 2015.

Spustit audio
autoři: Petr Turek, Tvůrčí skupina Drama a literatura