Frišta

30. září 2005

Autorka románu Petra Procházková je známá novinářka, která už dlouho podává zprávy a svědectví z válečných konfliktů v Abcházii, Osetii, Gruzii a Afghánistánu. Mnoho let se rovněž věnovala politické situaci v Čečensku, pracovala také jako humanitární sociální pracovnice. Nedávno jí bylo uděleno významné státní vyznamenání - medaile Za zásluhy. Frišta je první román Petry Procházkové; útlá knížka, pěkně graficky upravená, doprovázená četnými černobílými fotografiemi.

Román je příběhem ženy, Rusky, provdané do Afghánistánu. Oba jsou absolventy moskevské univerzity; Ona je filosofka, On je inženýr. Kniha působí sympaticky. Život v Kábulu je vykreslen velmi věrohodně, se smyslem pro humor. Způsob psaní nezapře autorčinu hlubokou znalost tamních poměrů; postavy jsou inspirovány lidmi z autorčina okolí, na osudu hlavní postavy Herry nahlédne čtenář do rodinného, intimního soužití typické početné afghánské rodiny. Kniha je napsána čtivě a přináší nejen zajímavé poznatky, ale i mnohá témata k zamyšlení. Herra, vychovaná v docela jiném prostředí, se ze všech sil snaží přizpůsobit "světu Východu"; nebouří se ani proti nošení burky, ani proti diskriminaci žen, o svém manželovi mluví s láskou a s úctou. Zdá se však, že pro cizince - Američany, kteří přišli do země pomáhat, není hrdinkou v tom pravém slova smyslu, její počínání často nechápou, nechápou její přístup k afghánské skutečnosti, k událostem, nechápou, že nechce ze země odejít.

Obálka knihy Frišta

Heidi (humanitární pracovnice - pozn. red) se mě stále vyptávala, zda v Kábulu nemám nějakou kamarádku, která vedla podzemní hnutí žen proti mužům, co nám vládnou železnou rukou, či zda jsem alespoň někdy neudělala nějaký čin, který by bylo možné pokládat za protest. Nemohla jsem si vzpomenout. Ani na statečnou kamarádku, ani na vlastní hrdinský čin. Při četbě této knihy si nelze nepoložit otázku, zda cizinci přicházející do Afghánistánu s těmi nejlepšími úmysly lidem prospět, spíš necitlivě nepoznamenávají a nezasahují do jejich životů?! Jednoduše proto, že jsou příliš sebevědomí a nevyvratitelně přesvědčeni o správnosti jen svých vlastních receptů na štěstí i na pokrok. Cizinci sice chtějí pro "druhého" to nejlepší, ale problém je, že často nevědí, ani netuší, co by si ten "druhý" opravdu přál. Snad jen milostný příběh amerického lékaře a Frišty, který vyústí ve šťastný konec, působí poněkud nevěrohodně. Jako by byl tento happy end narychlo připsán až na konec - americký gynekolog se zamiluje do krásné negramotné Frišty, umožní jí opustit Afghánistán a společně pak odcestují do Ameriky.

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.

autor: Ladislava Chateau
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?