František Kožík: Vánoční pozdravení

24. prosinec 2020

„Pro mne jsou Vánoce příležitostí projevit lásku. Já si navíc podávám na dálku s lidmi ruce.“ Kožíkovy Vánoční verše z let 1953–1997 poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkuje: Vladimír Krátký
Připravila: Alena Blažejovská
Režie: Lukáš Kopecký
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2017

Básník, romanopisec, dramatik a scenárista František Kožík (1909–1997) psal Vánoční verše v letech 1945–1996. Rozesílal je adresátům, kterých nakonec bylo 1 556, a básně putovaly i do zahraničí – k překladatelům do francouzštiny a němčiny. Stejnojmennou sbírku vydal poprvé oficiálně v roce 1957. Roku 2009 pak v jeho rodném městě Uherském Brodě vyšla ke 100. výročí autorova narození sbírka shrnující vánoční (a jiné) básně z let 1953–1997.

Logo

František Kožík, vystudovaný právník, spolupracoval od roku 1930 s rozhlasem. Vzhledem k tomu, že byl i absolventem dramatické konzervatoře, měl na výběr, jestli se stane hlasatelem, reportérem, nebo rozhlasovým právníkem. Po návratu z vojny nakonec nastoupil do literárního oddělení brněnského rozhlasu. Ukázalo se, že ho nejvíc přitahuje dosud neprozkoumané pole rozhlasové dramatiky. První hru, Návrat, napsal už v roce 1930, ve svých jednadvaceti letech. Ale skutečný úspěch zaznamenala roku 1934 jeho hra Cristobal Colón o Kryštofu Kolumbovi, kterou pak v průběhu třicátých let odvysílala řada evropských rozhlasových stanic. O svém brněnském angažmá Kožík později napsal: „Bylo to nejkrásnější a nejplodnější pracovní ovzduší, jaké jsem kdy poznal.“

O Kožíkově lásce k rozhlasu svědčí jeho kniha esejů Rozhlasové umění, která vyšla v roce 1940. Jednu její část prý napsal jako zpravodajský důstojník za mobilizace v září 1938. V knize čteme i pasáž věnovanou poezii:

Básnické slovo v rozhlase ožilo. Tento vynález vyloupl je ze stránek lyrických sešitů a dovolil mu opět zazníti. Opět je slyšet básně, jako už dávno ne, snad od dob starých rapsódů. Není to totiž sálová, koncertní recitace. Báseň sama mluví, jako by duše básníkova šeptala ji do večerní samoty, neviděna, jen pro nás.

V lednu 1941 přestoupil Kožík do literárního oddělení pražského rozhlasu, neboť dostal avízo, že gestapo v Brně si všimlo jeho snahy povzbuzovat prostřednictvím vysílání národní sebevědomí. V rozhlase pak setrval do roku 1951, kdy byl de facto – byť „po vzájemné dohodě“ – propuštěn. Vykonal však pro toto médium obrovské množství práce, vytvořil přes třicet rozhlasových her a dramatizací.

Mimo rozhlas je Kožík oblíbený především jako autor životopisných románů, z nichž nejvíce čtený je Největší z Pierotů o francouzském mimovi českého původu J. B. G. Deburauovi. Napsal ale i řadu divadelních, televizních a filmových scénářů a několik knih pro děti.

My si na Štědrý den poslechneme Kožíkovu poezii. Vydal šest básnických sbírek, ale sváteční Souzvuk jsme připravili z Kožíkových „vánočenek“. Jak píše vydavatel knihy Básně vánoční Josef Koller: Kožík od roku 1956 odesílal přátelům vždy jednu vánoční báseň. Ilustracemi přispívali do roku 1963 různí výtvarníci, poté už ilustroval „vánočenky“ Kožíkův synovec Ondřej Michálek.

Svět, který slaví Vánoce, zapomíná na sobectví, myslí na radost druhých, projeví své nejlepší stránky, ukládá je do povahy dětí. V lidském nitru se rozezní struny, které ve všedních dnech mlčí. (...) Ale buďme upřímní: je tomu tak vždycky? Jak přibývá dnů v prosinci, zdá se mi, že vzduch houstne napětím. Všechny jako by ovládla myšlenka: mít! Mít, koupit, zmocnit se, urvat. Zahrnujeme děti dary velkými, většími, co největšími. Víc než dary hřeje teplo vzpomínky. Někteří moji známí považují posílání vánočních pozdravů za pošetilý zvyk. Ale v naší zemi má povaha Vánoc od pradávna hluboký výraz sblížení s přírodou, se stromy, se zvířaty – a také s lidmi.
František Kožík: Kouzlo, které nezevšední

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Alena Blažejovská
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.