Fotografie má v sobě hodně temných stránek, říká Václav Jirásek

Václav Jirásek: Auta
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Václav Jirásek: Auta

Fotograf Václav Jirásek, tvůrce cyklu Industria a spoluzakladatel fotografické skupiny Bratrstvo z roku 1989, vydává autorskou knihu s názvem Auta, obsahující 18 svazků fotografií automobilových vraků.

Své objekty zájmu, které také označuje mysliveckým žargonem výřady, definuje autor jako odložená auta, která jsou již nepojízdná a oddávají se rozkladu na tomto světě. Jeho dílo dlouhodobě prostupuje estetika rozkladu a zmaru jako důsledek úvah o konečnosti. „Často si říkám, že už bych od tohoto tématu chtěl utéct, ale je to něco, co jako olej stále prosakuje zespodu,“ přiznává fotograf.

Václav Jirásek: Auta

Sběratelská vášeň

První snímky vznikly v roce 2002, tedy před začátkem focení projektu Industria, který Václav Jirásek vystavoval v roce 2006 v Galerii Rudolfinum. Do roku 2017, kdy projekt ukončil, nasbíral fotografie 920 vraků. Z projektu se tak vyvinula sběratelská vášeň, která ale autora podle jeho vlastních slov úplně nenaplňovala: „Sběratelství je jedna z nemocí fotografů. V jedné fázi jsem se dostal do takové posedlosti, že když jsem se na sebe podíval zvnějšku, přišel jsem si jako blázen. Kůra odnaučení pak trvala hodně dlouho.“

Stará Octávka, co kouká ze skály

Projektu Auta se Václav Jirásek nikdy nevěnoval výlučně nebo systematicky. Fotky vraků sbíral paralelně s ostatními projekty jako Kerberos nebo Spáči. Jejich výběr se spolu s Auty objevil v roce 2015 v Domě umění města Brna na výstavě s názvem Svět podle Ironyma Koola. „Auta jsem jako jediný z těchto projektů považoval za hotový. Dozrály a já jsem neměl potřebu v nich pokračovat, zatímco ty ostatní považuju za nedodělané,“ komentuje fotograf skutečnost, že právě Auta se dočkala i své publikace.

Své úlovky v knize Václav Jirásek nakonec tzv. zasystémoval, tedy rozdělil podle specifických variací a opakujících se detailů do kolekcí svérázných názvů – Romanťáci, Floristi, Instalace, Christo, Dřeváky, Zmar, Noir nebo Stalker, kam patří i jeho vůbec první nález sbírky z Českého středohoří. „Vraky fotografuje spousta lidí kvůli krásným barvám, které generuje rez a různé přírodní úkazy, ale mně to přišlo hrozně málo. Proto jsem mezi jednotlivými objekty začal hledat vazby, ať už formálního charakteru, tedy způsobu focení, nebo třeba společné prvky, například když spousta lidí své vraky zabalí do nějaké látky, aby je ochránili.“

Estetika rzi a přírodního zmaru

V knize Auta jsou vraky nejen klasifikovány, ale také geolokalizovány, přičemž z České republiky se do konečného výběru dostalo jen 6 kusů. „Vraky jsou samozřejmě všude a z České republiky jich mám hodně, ale nakonec se na výstavě a v knížce neobjevily, protože se tam z určitých důvodů nehodily,“ komentuje svůj výběr autor.

Většina vraků pochází z řeckých ostrovů, kde autor fotí i zmíněný projekt Kerberos, v němž reflektuje zacházení lidí se psy: „V jižních zemích lidé často přivazují k vrakům psy nebo jiná zvířata, kteří tam pak bydlí,“ poznamenává Jirásek a dodává: „V Řecku a na jihu Evropy mají auta specifické kvality, protože je tam nesmírně krásná krajina a vraky jsou tam velmi nepatřičné. V kontrastu s tím pak vznikají nádherné vizuální obrazy.“ Proto je převážná většina fotek v knížce právě z Řecka nebo jižních států: „Bavil mě hlavně kontrast mezi krásnou optimistickou krajinou s absolutně modrým nebem a mořem, a vraky, které v tomto prostředí nabývají nových významů a kontextů,“ říká autor, který se záměrně vyhýbal známým vrakovištím.

Poslechněte si celé ArtCafé s Václavem Jiráskem, ve kterém se také dozvíte, proč a jak nazval jednotlivé kategorie a kterou z nich má nejraději. Hudbu vybíral Josef Sedloň. Ve druhé části pořadu přišla představit nový podcast Radia Wave s názvem Moje terapie jeho dramaturgyně a jedna z autorek Táňa Zabloudilová.

Spustit audio
autor: Tomáš Pivoda

Související