Filozofie veřejné dopravy
Je to už pár desítek let, co se začalo mluvit o filozofii toho i onoho - o filozofii vašeho podnikání, filozofii reklamního sdělení, filozofii předškolního vzdělávání... Profesionální filozofové na tuto náhlou inflaci „filozofie“ hleděli s jistou nevolí. Reflexe tento obranářský postoj nesdílejí a Petr Šourek se v nich věnuje „filozofii veřejné dopravy“.
Za veřejnou dopravou jistá filozofie být musela, u jejího vzniku totiž stál slavný francouzský myslitel Blaise Pascal. Poslouchejte naši nepravidelnou rubriku „Kdo nemá výročí“ a dozvíte se, co Blaise Pascal vymyslel a jak s tím pochodil.
Blaise Pascal ideou veřejné dopravy předběhl svou dobu, ale i my stále ještě kulháme za Pascalovými ideály veřejné služby. Česko - země s mimořádně rozvinutou infrastrukturou veřejné dopravy, zabředlo do neplodných ideologických sporů "auta versus veřejná doprava" a politická reprezentace z nich neumí najít cestu ven.
O výstavbě pražského metra se Petra Šourek baví se sociálním geografem Petrem Gibasem ze Sociologického ústavu Akademie věd a dospívají k názoru, že náš technokratickoinženýrský přístup k řešení společenských a politických problémů je setrvačným volnoběhem pokrokářské ideologie, dávno zbaveným silné ideje pokroku.
Se sociálním antropologem Michalem Lehečkou z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy se Petr Šourek sešel v centru Prahy. Přímo na místě sledovali, jak se česká metropole přehřívá a stává obětí vlastního ekonomického úspěchu.
Nejposlouchanější
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jiří Vaněk: Já, mé druhé já a já a. Sonda do duší současných třicátníků a jejich vztahů nevztahů
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.