Film Havel: Připomínka hodnot, které se vytratily

23. červenec 2020

Film Slávka Horáka Havel patří k těm, na které se čekalo s napětím. Je to dáno především jeho tématem, respektive hlavní postavou. Tou je Václav Havel. Snímek ho ukazuje mezi lety 1968 a 1989, v době, kdy se z něj postupně stávala respektovaná osobnost; nejdříve vůdce československého disentu, posléze prezident republiky. Poslechněte si recenzi.

Zleva režisér Slávek Horák a herci Viktor Dvořák a Martin Hofmann představili 16. července v Praze celovečerní film Havel

„Byla to doba tápání, chyb a jejich napravování, a v důsledku pak přerodu osobnosti,“ říká režisér Horák. Havel je jeho druhým celovečerním filmem. Podle kritičky Jany Podskalské si kvalitu oceňované Domácí péče udržel i v tomto snímku. Je to dobře, protože po celou dobu práce na Havlovi byl pod drobnohledem, a to nejen českým – o vzniku filmu referoval například i vlivný americký časopis Variety. V Americe je totiž Václav Havel dodnes uznávanou osobností. „I proto je režisérův filmařský krok poměrně odvážný,“ myslí si Podskalská. 

Jiří Bartoška a Martin Hofmann ve filmu Havel

Snímek nemá kontinuální dějovou linku, divákům předkládá některé zásadní kapitoly Havlova života zmíněného období. Jde o momenty, které ho dobře vystihují. „Soukromá sféra, tedy vztahy Václava Havla k manželce Olze a dalším ženám, a taky třeba kamarádství s Pavlem Landovským, přitom ve filmu funguje lépe, než sféra společenská a politická. Nicméně najde se tu i několik silných okamžiků vystihujících, proč se právě Havel stal tím, kým se stal,“ hodnotí Jana Podskalská autenticitu Horákova snímku.

„Režisér se přitom nevyhnul určitým zjednodušením nebo zkreslením, možná to jsou úlitby zahraničním divákům, ale ani tyto sekvence ve filmu příliš neruší,“ doplňuje kritička. Chválí i filmovou řeč, například občasné překlopení dramatické skutečnosti do divadelní podoby. Tahle proměna jeviště jednak odlehčí vypjaté momenty snímku, jednak upozorňuje, že spoustu toho, co prožil, vetknul Václav Havel do svých divadelních textů. 

Aňa Geislerová jako Olga Havlová ve filmu Havel

Film Havel pochopitelně stojí a padá s výkonem představitele hlavní role Viktora Dvořáka. „A ten je dobrý. Herec dokonale odkoukal Havlovu řeč, mimiku, chůzi, a taky jeho plachost. Výborné výkony podávají i další herci, především Anna Geislerová jako Olga a Martin Hofmann jako Pavel Landovský,“ hodnotí Jana Podskalská a shrnuje: „Navzdory zmíněné zkratkovitosti a zjednodušenému pohledu na některé události je Havel dobře natočeným filmem s dobrými hereckými výkony, který ukazuje, co člověka může udělat respektovaným vůdcem. Jsou to slušnost, přiznání vlastních selhání, pochyby o sobě. Tyhle vlastnosti z dnešní politické scény vymizely, a je dobré je připomínat. Film Havel to dělá.“

autoři: Jana Podskalská , Tomáš Pilát
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.