Fikční světy sahají neviditelnýma rukama do budoucnosti. Uleví nám v tíživém prožívání přítomnosti?

23. březen 2021

ArtCafé

Anna Luňáková se ptá autorů současného českého sci-fi, Julie Novákové a Pavla Bareše, jak se prolíná fikce a skutečnost.

Kompletní záznam literárního ArtCafé včetně hudebního výběru Josefa Sedloně najdete v audiu pod článkem.

O fikci a fikčních světech vyprávějí dva autoři současného českého sci-fi, Pavel Bareš a Julie Nováková. Ačkoliv se oba hosté jednotící kategorii spisovatel*ka sci-fi vzpěčují, můžeme alespoň tvrdit, že se věnují literatuře, která se zabývá specifickým druhem jiných světů. Světů, kde jsou možné věci, které u nás teprve ohlašují příchod. Světů, které nejsou jen odvozeninou od naší skutečnosti, ale rozvinutím, doplněním, neviditelnou rukou budoucnosti.

Julie Nováková|foto:Archiv Julie Novákové

Sci-fi se dá použít jako úžasný nástroj k popularizaci vědy.
Julie Nováková

Fikční světy neslouží jen k výletům na neznámá místa, jsou i konkrétním poznávacím nástrojem. Mostem mezi současnou vědou a převládajícím diskurzem. Například: všichni nějak tušíme, že na počátku nemuselo být jen světlo, ale i něco čemu se říká velký třesk. Ale už málokdo se dostal k tomu, že i tato teorie byla zpochybněna, opětovně artikulována, přehodnocena. Síla sci-fi literatury leží i v tom, že se v posledku může vyjadřovat i k vážným soudobým problémům, nejen vědeckým, ale i společenským, morálním a prostě lidským, jak nám to dokazují i románoví super-lidé Pavla Bareše.

Pořad připravila: Anna Luňáková
Hudbu vybral: Josef Sedloň

autor: Anna Luňáková