Ferdinand Tyrolský a česká šlechta

Historický prostor, v němž se sledovaný děj odehrává je rámován především vládou císaře Ferdinanda I. (1503-1564), krále českého a uherského, prosazovatele dědičnosti českého trůnu a zastánce centralizace habsburského soustátí, a působením jeho syna, Ferdinanda II. Tyrolského (1529-1595), v letech 1547-1566 místodržitele v Království českém, zemského vládce v Tyrolích a Předních Rakousích, jehož život je "ozvláštněn" láskou k umění, ale také tajným sňatkem s Filipinou Welserovou, dcerou augsburské patricijské rodiny. Co se týče uměleckého projevu, jediný, jednoznačně vládnoucí styl ve zmiňovaném období určit nelze, neboť se právě tehdy setkávala a prolínala doznívající renesance a nastupující rané baroko. A i když studie není uměnovědným rozborem, snadno ilustruje představu o směřování architektonického projevu, jenž je možno na českém území doložit stylotvornými prvky i celky zámeckých staveb či rekonstrukcí např. v Jindřichově Hradci, Horšovském Týně, Pardubicích či v Českém Krumlově, a jmény významných šlechticů a stavebníků, jakými byli např. představitelé zemské vlády na dvoře arciknížete Ferdinanda, Jan mladší Popel z Lobkovic, Vilém z Rožmberka nebo Jáchym z Hradce.

Filipina Welserová (1527 - 1580)|foto: www.royaltyguide.nl

Studie prof. Bůžka představuje díky vymezenému tématu, a především díky studiu epistolografických, evidenčních, ikonografických a literárních pramenů, život na místodržitelském dvoře Království českého v polovině šestnáctého století nejen z pohledu událostí politických a diplomatických (Místodržitel ve šlechtické společnosti renesančních Čech, Šlechta v českých zemích na dvoře arciknížete Ferdinanda v Innsbrucku a Ambrasu) , ale též jako záležitost naplněnou obřadností a zábavou (Rytířské kratochvíle, Z Innsbrucku do Království českého za vzpomínkami, politikou a dvorskou reprezentací).

Prof. Václav Bůžek|foto: Jihočeská univerzita

Práce prof. Václava Bůžka demonstruje pohled výsostně odborný, racionální a komplexní. Odhaluje struktury i detaily, komunikuje s dochovaným materiálem. Bez předsudků nahlíží sledované období, vytyčuje jeho charakteristické body, motivy a zároveň vyzdvihuje dějinnou osobitost určitých momentů. Díky předloženému textu je možné spolehlivě sledovat pestrý obzor stylu a zvyklostí dávno minulého věku i stopovat vlivy přesahující a vzorové. Vzhledem k tomu, že kniha je prezentována především jako konkrétní příspěvek české historické vědy do probíhajících diskusí o průběhu a podstatě integračních procesů v raném novověku, do nichž se současné domácí bádání doposud výrazněji nezapojilo, je též krokem na nové cestě, krokem inspirativním a důvěryhodným.

Václav Bůžek, Ferdinand Tyrolský mezi Prahou a Innsbruckem. Šlechta z českých zemí na cestě ke dvorům prvních Habsburků, HÚ FF JU, České Budějovice 2006, str. 326.