Fenomén Günter Eich
Pořad Terezy Semotamové je věnovaný německém u básníkovi a tvůrci rozhlasových her, od jehož narození uplyne 1. února 100 let. Jeho rozhlasová hra Sny z roku 1951 bývá považována za milník v dějinách rozhlasové hry. Tereza Semotamová vysvětlí, co jsou v Eichově tvorbě tzv. krtci - malé básně v próze. V pořadu zazní dosud nezveřejněné Eichovy texty a hovoří v něm překladatelka Eichových básní a "krtků" Michaela Jacobsenová, režisérka Helena Glancová, která jevištně realizovala Eichovy hry "Sny" a "Sabeth", germanistka Jana Hrdličková a rozhlasový redaktor Vilém Faltýnek. Pořad natočila v brněnském studiu Českého rozhlasu režisérka Eva Řehořová.
Jméno německého spisovatele Güntera Eicha, který se narodil 1.února 1907, v českém kontextu není příliš známé. Ovšem těm, kdo se s jeho dílem blíže setkali, se nesmazatelně vryl do paměti. Český čtenář či posluchač se mohl setkat se dvěma sbírkami básní a tzv. "krtků" a třemi natočenými rozhlasovými hrami.
To není mnoho vzhledem k tomu, že Eich je podepsán pod asi padesáti rozhlasovými hrami včetně her pro děti, fragmentů a adaptací. Patnáct Eichových her přeložila do češtiny Jitka Bodláková, avšak kromě těch natočených Českým rozhlasem a také vydaných Dilií se nedostaly na veřejnost. Přitom Eich bývá v kontextu německé rozhlasové hry označován za jejího zákonodárce, jeho hra "Sny" z roku 1951 dokonce znamenala milník v dějinách rozhlasové hry. Přestože tvorba rozhlasových her byla pro Eicha především zdrojem obživy (stejně jako pro mnoho dalších básníků té doby), přistupoval k ní vždy originálně: neustále volil nové výrazové prvky a zabýval se detailně kompozicemi svých her. Bývá-li v odborné literatuře o rozhlasové hře zmiňováno, že rozhlasová hra je blíže spíše poezii než dramatu, pak je Eich dobrým důkazem tohoto tvrzení. Odrazovým můstkem k rozhlasové hře pro něj totiž byla právě poezie.
Eich byl duší básníkem. Nebylo to pro něj jen zaměstnání, ale způsob jak vnímat svět - řečí. Náplní básníkovy práce je dle jeho slov neustálé překládání skutečnosti, aniž by měl k dispozici originál, a cílem pak co nejvěrnější překlad. Nejdříve byl spojován s autory přírodní lyriky, ale po přečtení několika Eichových básní musí být každému jasné, že tato přírodní lyrika je jaksi "jiná", a to především svým jazykem.
Jazyk jakožto nástroj k překládání skutečnosti by totiž nesnesl žádné kudrlinky přírodní lyriky, neboť jeho charakteristické rysy jsou strohost, věcnost, zkratkovitost a neustálá snaha o redukci slov na minimum. Eichovy texty jsou lákavé svými otazníky, čtenářským kamenem úrazu se však stává příliš velké množství těchto otazníků. Čtenář, potažmo posluchač, se v textu ztrácí a čeká na autorovo stéblo trávy, které by jej zachránilo. Stéblem trávy pro autora i příjemce jeho tvorby jsou pak "trigonometrické body", různé bójky, které označují kurs v neznámé ploše. Ve chvíli, kdy se zdálo, že Eich už nemůže ničím překvapit, začal psát naprosto ojedinělým a "osobním" způsobem, pomocí tzv. "krtků". Jedná se o krátké básně v próze, které dovolují zachytit myšlenku, kterou autor třeba na větší ploše nechce rozvádět.
V rozhlasovém pásmu "Fenomén Günter Eich" zazní dosud nezveřejněné texty Güntera Eicha, jím samotným sepsaný životopis, který předčítal před svými literárními čteními, mimo jiné scéna z pozoruhodné rozhlasové hry "Já a ta druhá", jeho úvahy nad žánrem rozhlasové hry či úryvek z nedávného rozhovoru s jeho manželkou Ilse Aichingerovou. Na všemožné "bójky" v Eichově díle nás upozorní překladatelka Eichových básní a "krtků" Michaela Jacobsenová, režisérka Helena Glancová, která jevištně realizovala Eichovy hry "Sny" a "Sabeth", germanistka Jana Hrdličková a rozhlasový redaktor Vilém Faltýnek.
Sám Eich své texty považoval nikoli za materiál pro literární vědce, určený k interpretaci, ale za materiál k meditaci. Vyslyšme tedy Eichovy prosby, přestaňme analyzovat a pojďme vstříc meditativním zážitkům nad jeho dílem. . .
Pořad Schůzky s literaturou natočila v brněnském studiu Českého rozhlasu režisérka Eva Řehořová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.