Fantastický svět povídek Jana Weisse, zakladatele české sci-fi

4. srpen 2020

Utopická povídka, poeticky harmonizující problém stáří, nebo vědeckofantastická próza o zrcadle, které se opožďuje. Tvorba Jana Weisse, spisovatele fantastického prolínání snu a skutečnosti a jednoho ze zakladatelů české sci-fi, nemůže v rámci vltavského sci-fi léta chybět. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkuje: Jan Novotný
Režie: Jan Tůma
Natočeno: v roce 1994

Zrcadlo, které se opožďuje 

Maškarní ples Nového divadla měl být výsostně symbolický. Duše v očistci. Kontrast dobra a zla, nebe a pekla. Ženy jako andělé, muži jako ďáblové. Svatí a mučedníci se symbolickými nástroji. Vyvrcholení večera – smíření ďábla s andělem a návrat ďáblů zpět na nebesa.

Jan Weiss s rodinou (1934)

Sál v hlubokém podzemí trochu připomínal peklo. Byla zde čtyři tajemná schodiště a čtyři ohromná zrcadla. Jedno z nich vynikalo podivnou zvláštností. Obraz v něm se totiž opožďoval. Ukazovalo nás o pár sekund mladší. Nebylo však výjimkou, že jsme se v něm objevili až za několik minut nebo dokonce, že jsme se našeho obrazu vůbec nedočkali. Ve víru alkoholu a tance se však do podivuhodného zrcadla nikdo nepodíval.

Náhle celý sál pohltila naprostá tma. Trvalo to několik minut, než se opět světla rozsvítila a všichni se začali znovu bavit. Radosti jim ale překazilo právě opožděné zrcadlo. Za svitu žárovek totiž ukázalo, jak to v té tmě skutečně vypadalo...

Povídku s názvem Zrcadlo, které se opožďuje napsal v roce 1927 ministerský úředník a prozaik, jeden z průkopníků sci-fi žánru Jan Weiss. Nejprve studoval ve Vídni práva, ale se začátkem první světové války musel narukovat na ruskou frontu. Hned v roce 1915 byl u Tarnpolu zajat a několik dalších let prožil po zajateckých táborech. Později se přidal k československým legiím, kde začal psát své válečné zážitky. Píše jak o zajateckém táboře Tockoje, tak i o vzniku československých legií, zejména ve své sbírce povídek Barák smrti. Na německou okupaci Československa Weiss reaguje románem Přišel z hor. Po svém návratu do Československa a působení na ministerstvu veřejných prací se začal věnovat pouze literatuře.

Mistr vysokého věku 

Účinkuje: Ota Sklenčka
Režie: Petr Adler
Natočeno: v roce 1982

První povídky vydával už ve 20. letech časopisecky. Pak následovalo několik knih, které jsou dodnes považovány za stavební kameny žánru sci-fi, jako například román Dům o tisíci patrech (1929). V roce 1957 za svou tvorbu získal titul Zasloužilý umělec.

Sci-fi prvky má i povídka nazvaná Mistr vysokého věku o muži, který loni oslavil 199. narozeniny. Vyšla ve sbírce Bláznivý regiment už v roce 1930.

autoři: Dominik Mačas , abu , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.