Faidra v Městském divadle Brno – recenze

02733049.jpeg
02733049.jpeg

Do nové divadelní sezony vstoupilo Městské divadlo v Brně inscenací Senekovy Faidry. Hru římského stoického filozofa na zdejší Činoherní scéně nastudovala hostující Hana Burešová v titulní roli s Helenou Dvořákovou, která už tuto postavu ztvárnila v pražském Divadle v Dlouhé.

Senekova Faidra vychází ze známého řeckého mýtu o královně, která se vášnivě zamiluje do nevlastního syna. Ten však její city neopětuje, a tak zhrzená macecha obviní mladíčka ze znásilnění. U Seneky končí zápletka tragicky: nečekaně se navrátivší král Theseus svolává na syna Hippolyta pomstu a teprve poté, co je jeho tělo roztrháno na kusy, přizná se Faidra ke lži a spáchá sebevraždu.

Režisérka Hana Burešová inscenuje Senekovu předlohu jako typické drama hrůzy, v němž je Hippolytova smrt líčena do krvavých podrobností a trpící Faidra si libuje v majestátní rétorice. Ke spolupráci si Burešová přizvala stejný inscenační tým, s nímž před pěti lety pracovala v pražském Divadle v Dlouhé. Ve znalém překladu Evy Stehlíkové a v kondenzované úpravě, na níž se vedle režisérky podílel také dramaturg Štěpán Otčenášek, plní důležitou roli také tříčlenný dívčí chór, který za pohybové spolupráce Hany Halberstadt působí jako aktivní spolutvůrce dějového napětí.

02733054.jpeg

Inscenaci prospělo, že se hraje bez přestávky a v divácky únosné devadesátiminutové délce. Je poučená v antické poetice, vkusně a účelně pracuje s nahotou, jež doprovází Faidřino vyznání lásky k Hippolytovi, a konečně také uvážlivě aranžuje drastické scény, mezi něž patří třeba stylizovaný pohřeb na kusy rozervaného mladíkova těla.

Přesto se nad inscenací vznáší otázka, zda má jako replika staršího díla vůbec smysl. Částečně na ni v programové brožuře odpovídá rozhovor s představitelkou titulní role Helenou Dvořákovou, která mimochodem za pražskou Faidru získala Cenu Alfréda Radoka i nominaci na Cenu Thálie. Zatímco v Praze šlo o komorní podívanou, v Brně se hraje na velkém jevišti pro početné hlediště Činoherní scény. Sama Dvořáková pak svým výkonem na jevišti dokládá, že nastudování téhož konceptu v Brně smysl má: její Faidra je žena velké vnitřní energie, která po překročení rozumných mezí přijímá svůj úděl a bere vinu na sebe. Svým nasazením jí sekundují všichni další aktéři, nejvýrazněji zřejmě Viktor Skála jako Theseus a Irena Konvalinová v úloze chůvy. Zvláště Konvalinová pak vytváří pozoruhodnou studii: její chůva je přímočará žena z lidu, jejíž činy paradoxně přinášejí neštěstí těm, jimž měly pomáhat.

02733050.jpeg

Senekova Faidra na jevišti Městského divadla v Brně má skvělé herecké obsazení a režijní vedení, přesto však poněkud zůstává ve stínu pražské inscenace, která zkrátka byla první a byla překvapivá.