Eva Oubramová: Co zbývá?

Eva Oubramová (1. března 1939 v Lomu - 21. června 1997 v Mostě) pracovala nejprve jako metodička tehdejší Okresní knihovny v Mostě. Spolupracovala též s Docela malým divadlem v Litvínově. Na počátku 60. let se začala věnovat literární činnosti. Psala básně, povídky a fejetony, které byly uveřejňovány v Kulturním kalendáři Mostecka a v okresním týdeníku Rozvoj, v jehož redakci posléze působila. Pracovala i v okresním rozhlase po drátě. V roce 1966 odešla do Prahy, kde zhruba rok pracovala v Československém rozhlase jako redaktorka pořadu Mikrofórum. Poté se vrátila zpět do Mostu. Během tzv. normalizace jí bylo zakázáno působit ve veřejném životě. Byla proto zaměstnána jako kopáč v Archeologickém ústavu v Mostě, později pracovala jako řidička sanitky v mostecké nemocnici. V roce 1990 se vrátila do redakce týdeníku Rozvoj. Spolupracovala též s rozhlasovou stanicí Rádio Svobodná Evropa.

Z knižního doslovu Violy Fischerové: Zrát léta ve skrytu nemusí být opravdové poezii na škodu. I o tom svědčí sbírka „Co zbývá“, 95 milostných básní z krabice zbylé pod psacím stolem, verše fascinující nejen autorčinou schopností milovat, ale i uměním o tom psát. Prožitek lásky má v poezii Evy Oubramové celou škálu poloh a facet. Od počáteční nejistoty „bojím se polibků na předělu strachu a odevzdání/“ až k okamžiku, kdy je třeba se rozhodnout navzdory „tiché hrůze očekávání/ už tušení a ještě ne odvahy tušit.“ A pak se to stalo. „Byla útlejší a útlejší/ a šeptala volala do nebe/ a prosila čistou prosbou/ zatímco k ústům zdvihala trávu ostřici a jetel/ Potom promluvila a řeč se odrážela/ kulatila a padala v míčích/ k večeru padala v slzách/ a o polednách bylo prostřeno/.“ To je štěstí, které básnířku naplňuje „věcmi tak malými a obrovskými/ až jsou oblé/.“ Ani tato láska však není ušetřená nevěry a zklamání z milované bytosti, jejíž snění „je v ničem.“ „Ať se kdokoliv bude sápat po tvém těle/ v jedné z jeho zázračných proměn/ řekni mu...- ať tvůj divný smutek ho nebolí/ a lítost ať mu netaví úsměv/ na ementál toho uprostřed/ čemu se říká dobrá láska/.“ K nejpoetičtějším veršům sbírky patří její druhá část, kdy jakoby podvědomí diktovalo básnířce skryté obrazy jejích erotických snů – šťastných a hravých.

Pořad z poezie Evy Oubramové Co zbývá připravila básnířka Viola Fischerová, v režii Jaroslava Kodeše účinkují Hana Maciuchová a Zdeňka Sajfertová.